3D digitální kino žene digitalizaci dopředu mílovými kroky. Někdy bohužel tak rychle, že provozovatel kina nemá možnost důkladně zvážit výhody a nevýhody jednotlivých systémů a hlavně si připravit dlouhodobý ekonomický model. A ten je při tomto, v "kinařské" branži, novém fenoménu velmi důležitý a často velmi opomíjený. Kinaři se tak bez "počítání" mohou v dlouhodobém výhledu dostat do nečekaných finančních problémů.

Prvním faktem, který si musí každý provozovatel 3D digitálního systému uvědiomit, že 3D brýle, ať už je systém jakýkoliv, nevydrží věčně. Je to jen kus plastu, nebo plast a elektronika. Tato součást 3D kina se může ztrácet, krást, rozbíjet a v neposlední řadě se opotřebuje samotným používáním. A protože je zatím tato součást relativně drahá (Dolby brýle 600 a Xpand brýle 800,-Kč) je nutno počítat s tím, že se brýle budou dokupovat, opravovat, reklamovat, měnit baterky atd.  Kdo používal v kině systém pro simultánní tlumočení, asi už tuší o co jde.

Dále bude muset brýle někdo vydávat a vybírat, tedy náklad na výplatu této osoby. Brýle se také musí čistit, optimálně v myčce, jejíž provoz není zadarmo. Z důvodu kvalitního umytí a osušení brýlí tak, aby brýli byly hygienicky nezávadné, a "skla" v nich maximálně čistá a průhledná, se používají odsolovací patrony do myčky, které opět nejsou zadarmo. O ekonomice mycího procesu se určitě důkladně informujte u dodavatelů technologií. Není to rozhodně levná záležitost a při častých projekcích se náklady zvyšují.

Protože systém jednorázových brýlí je zatím použit pouze v Palace Cinemas (MasterImage) a v blízké budoucnosti v kině Centrál v Hradci Králové (RealD), zmíním se o v ČR nejvice využívaných systémech a to Dolby 3D a systému Xpand.

Pasivní systém Dolby 3D je velmi robusní řešení. Brýle jsou kompletně bez elektroniky, kromě zabezpečovacího chipu. U brýlí lze měnit uživatelsky skla. Brýle kromě poškrábání, nebo opotřebování skel užíváním a mytím nelze výrazněni poškodit.

Aktivní systém Xpand vyžaduje po určité době výměnu baterie (cca 20,-Kč a nějakou manuální práci, lze vyměnit uživatelsky). Brýle jsou náchylné při neopatrné manipulaci (roztahování nožiček, kroucení) na praskání LCD skel. V případě prasknutí lze uživatelsky vyměnit. 

O tom, jak se jednotlivé systémy používají a jak jsou uživatelé spokojeni, bych doporučil kontaktovat již provozovaná kina, zde dostanete většinou velmi přesné informace.

Před měsícem vydala společnost Christie, materiál s porovnáním 3D systémů. Rovnou přiznávám, že je to materiál velmi kontroverzní. Tím že je Christie firma vyrábějící projektory, nemá pravděpodobně zájem jakkoliv snižovat kvalitu jakéhokoliv z uvedených systémů. Většina parametrů tedy odpovídá skutečnosti.

Největší rozruch způsobila informace o životnosti Dolby 3D brýlí a to v délce 500 hodin. Obratem jsem kontaktoval Dolby a první neoficiální informace byla, že jde o omyl, neboť Disney ve svém testu, který jsem zatím neobdržel, hovoří o minimálně 4 krát takové době, tedy 2000 hodinách. Konzultoval jsem toto s kinem, které už systém užívá něco mezi 500-1000 hodinami a zatím nemá s brýlemi problém. Definitivní potvrzení této hodnoty očekáváme od Dolby v nejbližší době. Pokud by tato hodnota byla správná, pak by se ekonomika systému výrazně zhoršila, ale osobně si nemyslím, že by se po 500ti hodinách museli brýle vyhodit.

Dalším kontroverzním paramtetrem je tzv. Efficiency neboli efektivita (je používán termín světelná ztráta). Jde o hodnotu, která víceméně udává kolik procent světla dopadne do oka po průchodu celým 3D systémem včetně brýlí. Čím vyšší číslo, tím se na 3D systému ztratí méně světla a tedy můžeme počítat s nižším výkonem projektoru. U velkých pláten je tento údaj velmi důležitý, neboť od určité velikosti plátna, není možné použít systém Dolby 3D a od ještě trochu většího plátna ani systém Xpand. Lze použít například systém RealD s velmi nizkou světelnou ztrátou, nebo systém který používá dva projektory. 

Zde je menší rozpor u Dolby 3D, kde se do současnoti počítalo s hodnotou 12% a Christie uvádí 11% u systému Xpand je naopak uvedena hodnota o 1% lepší.

Ačkoliv jsou tyto informace důležité hlavně pro integrátory, kteří je musí používat ve svých výpočtech, určitě není od věci mít v tomto přehled a umět se pak správně zeptat, nebo již dopředu vědět jaký systém co vyžaduje.

Poslední nákladová položka která vás čeká, jsou výdaje na kontrolní nastavení celého systému. Jak obrazu, tak zvuku. Opět se informujte u dodavatele technologie, jak často se daný systém seřizuje a kontroluje, a kolik tato operace stojí.

Je jasné, že 3D kino přináší větší zisky (až 2krát vyšší vstupné), na straně druhé s sebou nese zvýšené náklady. Je tedy třeba si velmi dobře spočítat, kolik peněz z každé vstupenky si musím kino nechat na údržbu a obnovu 3D technologie. Určitě bych tedy před pořízením digitálního kina doporučil se seznámit u dodavatelů technologií se všemi náklady, které vás v dlouhodobém horizontu mohou čekat, a spočítat si kompletní ekonomiku 3D systému.

Jakmile budou upřesněny problematické parametry v materiálu od Christie, obratem vás budeme informovat a v případě změn upravíme současný materiál.

Pokud bude mít některý z integrátorů, popřípadě zástupců zmiňovaných firem jakékoliv upřesnění nebo námitky, rádi tyto zveřejníme, nebo mohou rovnou komentovat tento článek.