Achillovy paty E-Cinema
Na E-Cinemu pohlížíme jako na alternativní spásu pro menší biografy a hlavně letní kina. kromě optických nosičů DVD a Blu-ray řada distributorů nabízí univerzální multimediální kontejner MP4, který lze teoreticky přehrát na všech platformách počítačů i multimediálních center. Můžeme zde narazit na určitá úskalí, která pramení z otevřenosti formátu E-Cinema. Více v našem dnešním článku…
Éčko není Déčko
My jsme se v našem e-zinu za téměř 10 let jeho existence věnovali otázce E-Cinema několikrát. Upozorňovali jsme na úskalí kvalitních projektorů, kdy investice do odpovídající projekce pro klasický kinosál nás může vyjít minimálně na 70% ceny standardu DCI. Upozorňovali jsme vás na omezený počet filmových titulů, které, až na filmy z některých nezávislých produkcí, jsou dostupné na optických discích až v okamžiku uvedení pro Home Cinema.
Před několika lety jsem měl obavy z ukončení podpory distributorů veřejných projekcí z nosičů pro domácí video. Toto se naštěstí nepotvrdilo. Naopak, přibyla právě možnost multimediálních formátů MP4.
S MP4 se ale objevila určitá úskalí, která mohou pro kina E-Cinema znamenat i dosti závažné problémy. Kvalita obrazu a zvuku a hlavně bitrate není striktně určená, jako to má DCP v případě standardu DCI. Může se stát, že kino s méně výkonnou výbavou dodaný film nemusí korektně zahrát. A tomuto tématu bych se chtěl věnovat v tomto článku.
E-Cinema projekce v kavárně V břiše velryby v Mladé Boleslavi. Foto: autor článku
Přehrávač, kámen úrazu
Kodek MP4 pochází původně od společnosti Apple. Jde o univerzálnější kontejner stavěný na obrazovém kodeku H.264 a zvukovém AAC, který se stal kompatibilní prakticky se všemi platformami osobních počítačů, stolních přehrávačů a multimediálních center. V poslední době jde o univerzální formát videa pořizovaného běžnými digitálními fotoaparáty integrovanými i v mobilních telefonech.
Mezi nejoblíbenější softwarové přehrávače, které přehrání MP4 podporují, patří VLC, který je lokalizovaný prakticky pro všechny známé operační systémy. Formát pak podporují se svými přehrávači i jednotlivé operační systémy. Pro stolní počítače s Windows je pak velmi oblíbený Media Player Classic – Home Cinema. Jeho kvalitní obraz srovnatelný s výstupem ze stolních přehrávačů je ale vyvážen zásadním nedostatkem pro kina, absencí možnosti sestavit playlist.
Hlavním kamenem úrazu při přehrávání MP4 mohou být starší osobní počítače, které nemají tak velký výkon, zejména GPU na grafické kartě. Musíme si uvědomit jednu zásadní věc. Do kina nepatří počítač z druhé ruky! Je zcela zavádějící názor, že počítač, který dosloužil v kanceláři, může promítat ještě v kině! Zejména pak ta PC, u kterých nemůžeme ani dopátrat jejich stáří. Podezřelé jsou počítačové skříně, na kterých ještě najdeme samolepku s key licenčním číslem pro Windows XP nebo Windows Vista. U těchto počítačů můžeme mít jistotu, že jsou minimálně z roku 2009 nebo starší.
A i kdyby to byly velké pracovní stanice, jejichž cena se před deseti lety blížila šesticiferné sumě, může hrozit, že některé elektronické součástky, zejména kondenzátory, již změnili používáním své chemické vlastnosti a může kdykoliv dojít k selhání celého obvodu. A nebo jednoduše hardwarově nezvládnou grafické požadavky na videozáznam v HD rozlišení a ve vysokém bitrate, byť před 10 lety byly prodávané jako výkonně herní grafické karty. U takového hardware se pak stává, že nám obraz v místech s akčnějšími scénami se zaznamenaným větším pohybem náhle zamrzne, rozsype se na pity, lidově řečeno kostičky, a po krátké chvíli se skokem posune na další místo. Takto se může „rozsypat“ několikrát během pár sekund.
Pamatujme si, že jako přehrávač na E-Cinemu potřebujeme počítač dosti výkonný, zejména s výkonou grafickou kartou, která bude i několikanásobně naddimenzovaná tak, aby zvládla bez výpadků korektně dekódovat i nejnáročnější záběry. Dalším mýtem je, že operačním systémům z rodiny Linuxů stačí starší pomalejší hardware. Vlastní soubor MP4 má stále svůj bitrate, který vyžaduje patřičnou rychlost hardware k dekódování, a je úplně jedno, jestli operační systém je Windows nebo „odlehčenější“ verze Linuxu.
Pro účely psaní tohoto článku jsem vytvořil malou anketu mezi provozovateli kin v Česku, z jakého zdroje přehrávají ve svých kinech alternativní obsah v multimediálních kontejnerech MP4. Z 26 kin, která v anketě odpovídala, přehrává MP4 na počítačích přes 73% zúčastněných, z toho téměř 54% procent využívá PC s operačním systémem Windows, 11,5% počítače od Apple Mac a necelých 8% PC s Linuxem. Multimediální centrum integrované ve stolním Blu-ray přehrávači využívá 23%. Jeden účastník, který tvoří 3,85%, pak uvedl multimediální centrum integrované v satelitním receiveru.
MP4 nám tedy přehrají i multimediální centra. A to jak samostatná, tak integrovaná do většiny televizorů, pozemních nebo satelitních receiverů (nesprávně nazývaných set-top-boxů) nebo Blu-ray přehrávačů. Jediné, kde nenajdeme podporu pro MP4, jsou stolní DVD přehrávače. A to hlavně z toho důvodu, že jsou převážně určené pro přehrávání v SD rozlišení. Zde z multimediálních videoformátů vetšinou nalezneme podporu kontejnerů AVI s DivX a Open Source XviD.
E-Cinema v kinosále v Kasárnách Karlín. Foto: autor článku
Úskalí Blu-ray přehrávačů
Pokud si budeme vybírat stolní Blu-ray přehrávač a podíváme se na stránky některého e-shopu nebo vyhledávače zboží v e-shopech, určitě se zaradujeme, že nejlevnější kousky, které podporují kromě optických disků i multimédia z externího disku připojeného přes USB rozhraní, můžeme pořídit už pod cenou dva tisíce korun. Jenže zde narazíme na zásadní problém! Nejlevnější Blu-ray přehrávače nabízí většinou jen HDMI výstup, občas optický TOS Link nebo koaxiální S/PDIF digitální zvukový výstup a ethernetovou zásuvku RJ-45 na připojení k počítačové síti. Avšak v E-Cinemě, třeba na letním kině budeme potřebovat analogový zvukový výstup minimálně ve stereu. Takové v podobě tzv. cinchů označených červenou pro pravý a bílou barvou pro levý zvukový kanál ale najdeme pouze na dražších modelech v cenové relaci zhruba od šesti tisíc korun výše.
Dalším úskalím pro kinaře je absence analogového obrazového výstupu. Jelikož se už téměř deset let nevyrábí klasické CRT televizory, současné Blu-ray přehrávače již nedisponují analogovým obrazovým výstupem, na který by se mohl připojit monitor nebo stará CRT televize pro tzv. „odkuk“ nastavení začátku představení. Jedinou cestou by mohl být HDMI splitter (rozbočovač), který nám rozdělí cestu do projektoru i do malého plochého televizoru, který bychom měli v promítací kabině na „odkuk“.
Jak je vidět, tak řešení není nejideálnější, neboť pokud chceme hrát originální Blu-ray tituly uvolněné distributory pro veřejné projekce, bez stolního přehrávače se patrně neobejdeme, neboť u počítače s Blu-ray mechanikou můžeme narazit na problémy s ochranou proti kopírování.
Žádné řešení není nejideálnější a vždy budeme muset volit určitý kompromis. Stolní Blu-ray přehrávač nám korektně přehraje oficiální disky BD, případně DVD, ale nepostavíme si třeba playlist z reklam a upoutávek před hlavním filmem. Ten si pro změnu postavíme ve VLC přehrávači v počítači, ale už nezařadíme chráněný disk Blu-ray proti kopírování. VLC přehrávání Blu-ray podporuje, ale pouze otevřených bez zabezpečení a to není z oficiálních titulů téměř žádný. Tuto situaci bychom mohli řešit pro změnu dvěma zdroji, Blu-ray přehrávačem a PC napojených pro změnu na aktivní HDMI slučovač.
To je případ, pokud bychom chtěli kombinovat ukázky v multimediálních souborech a hlavní film z optického disku. Pokud budeme hrát vše z multimediálních souborů, můžeme na externím USB pevném disku nahrát vše do jedné složky a jednotlivé soubory přejmenovat tak, aby na začátku začínaly číslem nebo písmenem. Stolní přehrávače totiž vetšinou přehrávají soubory v rámci jedné složky tak, jak jdou za sebou vzestupně podle abecedy nebo čísel názvu samotných souborů.
Zadní část nejvyššího modelu Blu-ray přehrávače Oppo BDP-105D. Tento přehrávač diskonuje všemi potřebnými výstupy, dokonce i XLR pro stereo audio a RCA (cinche) 7.1 diskrétní výstupy z interního zvukového dekodéru. Bohužel, Blu-ray přehrávače značky Oppo firma přestala vyrábět. Jejich vysoká kvalita znamenala vysokou cenu a s ní i malou konkurenceschopnost. Zdroj obrázku: dagogo.com
Blu-ray přehrávač v počítači
Možná, že mi vytknete, že jsem zapomněl na možnost přehrávat Blu-ray disky z osobního počítače. Samozřejmě to jde. V tomto případě asi nejlépe z operačního systému Windows, pro který je patrně nejkvalitnějším přehrávačem PowerDVD Ultra. Ale přehrávání chráněných disků Blu-ray proti kopírování vyžaduje správnou ochranu proti kopírování streamováním HDCP. A tu nemusí všechny grafické karty podporovat. Disk se nám pak zcela odmítne přehrát. Problém může vzniknout třeba u režimu dvou displejů, kde jedním je samotný projektor a druhým monitor počítače, který nepodporuje HDCP, ale který potřebujeme v kině jako tzv. „odkuk“ pro nastavení začátku projekce.
Pak se ocitneme před jediným řešením, použít speciální rezidentní program, který tuto ochranu umí obcházet. Tím se ale dostáváme za hranice porušování autorského zákona, takže je pochopitelné, že se o tom na tomto e-zinu nebudeme zmiňovat. Zveřejněním názvu tohoto software bychom totiž již naváděli k porušování zákona.
Co na závěr
Kromě stálých projekcí E-Cinema na menších kinech, která na standard DCI nedosáhla, se blíží období hlavního využití alternativních video nosičů, letní kina. U těch se v uplynulých několika letech ukázalo, že DCI řešení je u sezónního kina stále dosti nákladné a i při vysoké návštěvnosti s dobrými tržbami bude nutné takové kino dotovat z jiných zdrojů. Z těchto důvodů například v Praze už před dvěma lety skončila tři divácky hojně navštěvovaná letní kina tří soukromých subjektů. Naopak kin s E-Cinema vyrostlo jak hub po dešti.
Jak je z výše uvedeného patrné, tak otevřenost E-Cinema může být často úskalím, neboť chybí pevný řád daný standardem DCI. Ale i u DCI je nutné dodaná DCP včas a s předstihem kontrolovat, abychom před představením nenarazili na fatální problém. Totéž platí i u MP4 a optických disků pro „éčko“. Je nutné si dělat zkušební projekce a to i několik dnů dopředu, abychom vzniklý problém mohli s distributorem včas řešit.
E-Cinema není všespásná. Z 95% procent na ni nezahrajeme kinopremiéru, protože nám distributor alternativní obsah nedodá. Ale v místech, kde se DCI už nevyplácí nebo v alternativních kulturních zařízeních mimo kino, zejména pak v malých letních kinech, svoje nezastupitelné místo má. Kupříkladu Státní fond kinematografie bude letos již třetím rokem podporovat i dotace na projekce E-Cinema v rámci čtvrtého dotačního okruhu, Projekt v oblasti technického rozvoje a modernizace kinematografie.
autor: Ondřej Beck
- Pro psaní komentářů se přihlašte