Dnes si uděláme malou analogovou odbočku a to mimořádně ve formě recenze. Naše redakce měla příležitost navštívit novinářskou projekci očekávaného válečného dramatu Christophera Nolana, Dunkerk, promítanou v IMAXu ze 70 mm filmového pásu 15/70. Jde o mimořádnou událost, možná i proto, že jde možná i o poslední film režiséra Nolana natočený na 65 mm filmový negativ IMAX...

Jediné kino IMAX v České republice, v Praze na Floře, přešlo z analogového na digitální formát v únoru 2011. Důvodem byly v první řadě ekonomické úspory. A to i na úkor kvality obrazu. Dvojice projektorů e 2K nativním rozlišení zdaleka nemá na rozlišení 70 mm filmového pásu, který s velikostí filmového okénka 7x5 cm nabízí odhadované rozlišení při přirovnání k digitálnímu mezi 8K až 12K. Některé odborné studie uvádí i 16K.

Díky nadšení některých, dnes již bývalých zaměstnanců Cinema City na Floře, se podařilo po digitalizaci analogový projektor uchovat v rohu kabiny. Nebyl rozebrán na náhradní díly, jak se stalo v jiných kinech IMAX po světě. Před pěti lety se to náramně hodilo. V rámci uvedení posledního filmu z komiksové trilogie o Batmanovi, Temný rytíř, se režisér Christopher Nolan rozhodl, že by rád film uvedl ze 70 mm filmového pásu IMAX v těch kinech, kde se projektory ještě zachovaly. Projektor v Praze na Floře byl repasován a umístěn na koleje ve tvaru písmene T tak, aby se během několika desítek minut mohl snadno vyměnit s dvojicí digitálních projektorů. Díky tomu se po roce a půl vrátil na Floru analogový IMAX.

A v listopadu 2014 opět a opět s další filmovou novinkou Christophera Nolana, Sci-Fi snímku Interstellar. A do třetice od zítřejšího dne můžeme na Floře vidět válečné drama Dunkerk, což podle posledních kuloárních informací je patrně poslední film Christophera Nolana natáčený na 65 mm filmové kamery IMAX. Ne, že by na IMAX zanevřel, ale režisérovi Nolanovi se údajně zalíbil nový IMAX Laser s HDR obrazem, který již nabízí podstatně větší barevnou hloubku, než 70 mm filmový pás. Tak uvidíme za 3 až 4 roky, s čím nás pan režisér překvapí. A také, jestli nás třeba nepřekvapí v Cinema City a nebudou mít v té době na Floře již nové projektory IMAX Laser...

Samotný film se ze začátku tváří jako chronologický příběh, kdy se objeví i dva titulky, avšak děj se ihned změní z chronologického vyprávění na sekvenční. V čase totiž souběžně běží několik dějových linií, které je potřeba odvyprávět zvlášť. Takže se ve filmu často vracíme v čase dopředu nebo dozadu. Jako kdyby scénáristé studovali jazyk a uvažování heptapodů z filmu Příchozí. Proto je důležité se na děj velmi soustředit. Film působí zejména na plátně IMAX monumentálním dojmem. Některé záběry jsou přímo ikonické, jako třeba ty s průlety stíhaček Spitfire. Na druhou stranu občas scénář v dialozích zašustí papírem.

Monumentálnější, než obrazová složka, je na celém filmu hudba Hanse Zimmera, která prakticky neutichne po celou dobu filmu. Jejím hlavním motivem je čas. Stejně jako šlo o čas při blokádě 330 tisíc spojeneckých vojáků na pláži v Dunkerku. Ostatně ukázky z originálního soundtracku zazněly již v trailerech k filmu. Zajímavostí filmu je, že až na jeden záběr v závěru filmu nevidíme jediného německého vojáka. Pouze vidíme nacistická letadla, bomby nebo přilétající a zabíjející střely odněkud mimo záběr. S velkou dávkou nadsázky tak můžeme říct, že Hans Zimmer je prostřednictvím své hudby jediný Němec, který nás provází celým filmem.

Filmové šťoury určitě zaujme několik nepřesností, ba přímo chyb, které obří IMAX plátno oku všímavého diváka neukryje. Když v úvodu filmu hlavní hrdina vstoupí poprvé na pláž, tak prochází kolem velmi moderních pouličních lamp. O této chybě je psáno i zde. Christopher Nolan se snaží ve svých filmech vyvarovat digitálním trikům. Takže když točí letecké souboje s velmi drahými replikami historických letadel, nemůže je při zásahu kulomety nechat rozstřílet na kusy, jak to známe z dobových válečných dokumentů. Pouze přes miřidla kulometu vidíme proud horkých střel a tu náhle se odněkud z motoru spustí jen filmová dýmovnice. Kapotáž zůstává zcela neporušena.

V případě lodí jsou efekty částečně věrohodnější. Možná proto, že historické lodě vydrží ohnivější pyrotechnické efekty. A na scény s potápěním plavidel byly postaveny makety a dekorace ve studiích vybavených bazénem.

Zdroj fotosky:  Vertical Entertainment.

I přes různé nedostatky, dialogy ve scénáři, které se občas svoji úrovní přiblíží až k seriálu TV Prima Modrý kód, je celkový dojem z filmu velmi pozitivní a pokud uvažujete o Cinematour z druhého konce republiky do pražského IMAXu, určitě budete spokojeni. Je to možná naposled, co je možné vidět film ze 70 mm filmového pásu IMAX.

Hodnocení filmu: 80%

Text i fotografie z projekční kabiny IMAX: Ondřej Beck