U příležitosti přestavby prvního sálu v České republice z 3D zvukového formátu Barco Auro 11.1 na konkurenční formát Dolby ATMOS jsem se trochu vydal na tenčí led a zkusil sepsat vlastní úvahu, proč prémiový zvukový systém, který měl z počátku velký náskok a všechny trumfy v kapse, nakonec začal zaostávat za svým konkurentem. 

Kdo se alespoň trochu vyzná v obchodu, tak ví, že v technických nebo kvalitativních parametrech ten hlavní důvod není. Technické plusy i mínusy mají oba systémy a záleží na marketingové rétorice, jaký ze dvou systémů potřebujete, jako prodejce, zrovna prodat.

Barco Auro 11.1 bylo odborné veřejnosti představeno o půl roku dříve, na výstavě IBC v Amsterdamu na podzim roku 2011. Společnost Dolby svůj ATMOS oznámila až o půl roku později, v březnu 2012, a to evidentně ještě uprostřed stádia jeho vývoje. U Dolbyho byly Aurem zjevně zaskočeni, byť to samozřejmě nikdy nedali v oficiálních zprávách znát. První kina hrála první rok s provizorními studiovými zvukovými procesory, než Dolby uvedl na trh svůj komerční procesor CP850.

Můžeme jen spekulovat, ale je dosti pravděpodobné, že u Dolbyho měli připravenou obchodní strategii ještě několik let nabízet kinům tehdejší novinku pro digitální standard DCI, zvukový formát Dolby Surround 7.1 a v té době zcela nový zvukový procesor Dolby CP750. ATMOS měl ještě pár let pobýt pouze v Dolbyho laboratořích pod rouškou obchodního tajemství.

Loni začátkem prosince prohlásila společnost Dolby svůj formát ATMOS za etablovaný. Od roku 2012 byly namíchány zvukové mixy pro více jak 200 filmových titulů a po celém světě bylo již přes tisíc nainstalovaných sálů s tímto systémem. U zvukového formátu Barco AURO pak byla namíchána zhruba jen polovička filmových titulů, ze kterých bylo navíc 40% z indické produkce, “Bollywoodu”. Počtem sálů se oba systémy zhruba vyrovnávaly, zejména pak ve Spojených státech amerických. V západní Evropě vedl od začátku Dolby ATMOS.

V České republice byla paradoxně podobná situace jako v Indii. Samozřejmě ne do množství sálů, ale jejich poměru. Ještě v červenci 2016 činil poměr v ČR 5 sálů s Auro vs. 2 sály s ATMOS. Od srpna pak začal instalovat do svých multikin zvukový systém Dolby ATMOS i provozovatel CineStar a první jednosálové kino, Kotva v Českých Budějovicích.

První dva roky si oba systémy vedly na celosvětovém trhu zhruba v poměru 1:1. Pak Barco objevilo díky své obchodní politice Bollywood a v letech 2014-2015 zažilo Auro v Indii veliký boom. Na začátku loňského roku ale přichází obrovský propad zájmu. To vše je podle kuloárních informací způsobeno novou obchodní strategií Barca pro svůj 3D zvukový systém.

Zvukový procesor DataSat AP-24, vyráběný pro Barco Auro, umožňuje on-line přes DSP mód vytvořit iluzi 3D zvuku z původních zvukových mixů 5.1 nebo 7.1. Barco dokonce loni představilo zcela nový zvukový procesor pro kina APX AuroMax, který kromě podpory plnohodnotného mixu Auro 11.1 nabízí i rozšiřující DSP mód pro zpracování původní nahrávky v 5.1 nebo 7.1 do 3D zvukové iluze blížící se poslechu zvukového formátu postaveného na zvukových objektech. Jediný oficiální zvukový formát pracující se zvukovými objekty je Dolby ATMOS.

DCI specifikace v tomto bodě vykazují určitou neošetřenou díru. Ty nedokáží zabránit zkreslení původního autorského díla, kterým je zvukový mix pořízený ve studiové míchací hale pro určitý přesně definovaný počet kanálů. Laicky řečeno, je to jako kdyby v pařížském Louvre nechali originálu Mony Lisy přemalovat vlasy na modrý melír, aby přilákali více zájemců o výtvarné umění z řad mládeže. Z pohledu znalce výtvarného umění to zní jako totální nesmysl, ale v případě následného zkreslování zvukových mixů už tak nikdo neuvažuje.

Řada producentů a hlavně zvukových mistrů se cítí touto obchodní politikou poškozena a raději svůj zájem v případě 3D zvukového mixu odklání směrem ke konkurenčnímu Dolby ATMOS, který i s ohledem na svoje více jak 50 let staré know-how v oblasti zvuku plně respektuje zvuková autorská díla. Jiní zase využívají možnosti DSP módů pro 3D zvukovou iluzi a na mixu do 5.1 namísto do 11.1 zvukových kanálů ušetří nemalé peníze.

Podobné diskuze vyvolávají i zvukové procesory dalších výrobců, které již zcela cíleně nabízí provozovatelům kin online zpracování 5(7).1 zvukových mixů do virtuální iluze 3D prostorového zvuku. Někteří se ale po roce začínají od této obchodní strategie odklánět a u svých výrobků již hovoří pouze o podpoře pro mixy v 5.1 nebo 7.1 zvukových kanálech.

V neposlední řadě jde i o obchodní politiku samotných provozovatelů kin. Ti mohou regulérně vybírat příplatky za filmy primárně namíchané v 3D zvukových formátech jako za Premium Cinema a postupně tak pokrýt investice vložené do tohoto zvukového systému. To v případě virtuálního 3D zvukového efektu vytvořeného přímo v kině z původního 5(7).1 zvukového mixu není moc možné a pokud by někdo tak činil, není to z pohledu uměleckého díla vůbec etické.

autor: Ondřej Beck