Dnes proběhl v pražském kině světozor v rámci Dnů evropského filmu další seminář pro provozovatele kin s názvem „Kino 2016“. Přítomní se dozvěděli mnoho zajímavých informací z oboru, mimo jiné i nové způsoby, jak získat finanční podporu pro svoje kino. 

Formy podpory českých kin pro roky 2016-2017

Jednou z mnoha podpor je možnost vstoupit do známého programu Europa Cinemas, ve kterém lze získat dotace na provoz kina. Podmínkou je provoz kina alespoň 6 měsíců v roce a uvádění 30 % evropské produkce, do které se ale nezapočítává domácí, česká. Platí rovněž podmínka minimální návštěvnosti kina, která ale lze vyřešit spojováním více menších kin v rámci jedné přihlášky. K přihlášeným je pak pohlíženo jako na jeden subjekt, jako takové multikino. Více se o podmínkách vstupu dozvíte na webu http://www.mediadeskcz.eu/europa-cinemas/ . Uzávěrka letošních přihlášek je 31. srpna 2016.

Dalšími programy v rámci projektu Kreativní Evropa - MEDIA jsou: KineDOK pro distribuci zajímavých evropských dokumentů v kinech. Doc Alliance Academy, který připravuje tématická pásma dokumentů pro školy včetně výroby didaktických materiálů pro následnou výuku po školním představení. CinEd si pro změnu dává za cíl zpřístupnit dětem a mládeži od 6 do 19 let zlatý fond evropského filmu a to opět včetně podpory ve formě metodických materiálů pro učitele a lektory, kteří by s dětmi před i po představení o uvedeném filmovém titulu diskutovali.

Samostatným programem, do kterého se může zapojit i kdokoliv z řad laiků, je Scope100. Na webové stránce projektu www.scope100.cz se na podzim mohou přihlásit do výběrového řízení na porotce, ze kterých bude vybrána stovka diváků se základním filmovým přehledem a dostatečnou znalostí angličtiny, kteří budou mít čas na zhlédnutí desítky předvybraných filmů, ke kterým dostanou přístup přes webové stránky a přehrají si je formou streamu. Z následného hlasování pak vzejde jeden film, který se stane vítězem a bude v následujícím roce uveden do českých kin. Nejaktivnější porotci pak získají zdarma akreditaci na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech a budou se moci i aktivně zapojit do marketingové kampaně v rámci uvedení filmu v kině v blízkosti svého bydliště.

Státní fond kinematografie představil letos dvě formy podpory pro kina v Česku

První je již každoroční výzva Projekt v oblasti technického rozvoje a modernizace kinematografie. Letos poprvé se může žádat o podporu dalších technických aktivit, nikoliv pouze jen o dotaci na prvotní digitalizaci ve standardu DCI.

Digitalizace ve standardu DCI je sice stále hlavní prioritou, ale k ní již bude možné poprvé žádat i o podporu na digitalizaci v takzvané E-Cinema. Tedy na digitální projekce z DVD, Blu-ray, či multimediálních kontejnerů. E-Cinema je druhou prioritou letošní výzvy.

Třetí prioritou je pak podpora modernizace kin ve smyslu jak výměny sedaček, tak i instalace zařízení pro zpřístupnění kina osobám s tělesným handicapem. Jedná se o plošiny a schodolezy pro vozíčkáře, tak i o zařízení pro projekci titulků osobám se sluchovým postižením nebo reprodukce audiokomentářů pro osoby se zrakovým handicapem. Za několik dnů bude veřejnosti představen první český filmový titul, u kterého bude k dispozici jak audiokomentář pro nevidomé, tak titulky pro neslyšící. O tiskové konferenci vás budeme informovat v samostatném článku.

V rámci třetí priority letošní výzvy je i dotace na upgrade stávající DCI techniky první generace, která se již blíží k hranici své životnosti. V této kategorii bude ale rada Fondu přísně posuzovat dosavadní provoz kina. A to nejen podle kritéria, jak je technika využívána, ale také bude kladen i velký důraz na dosavadní dramaturgii a návštěvnost kina. Na Státním fondu kinematografie si nedávno udělali průzkum menších kin na menších městech a s velkým překvapením zjistili, že jsou kina ve městech se 20 až 30 tisíci obyvateli, které dostihují návštěvností kina ve dvakrát větších městech.

Výzva je již k dispozici ke stažení na URL http://fondkinematografie.cz/aktuality/vyzva-k-podavani-zadosti-o-podporu-kinematografie-digitalizace-a-modernizace-kin-v-roce-2016-2017.html .

Novým způsob podpory aktivity kin bude nabízet Odbor médií a audiovize Ministerstva kultury. Ten se chce zaměřit přímo na podporu jednotlivých akcí v rámci kina, tedy festivalů a přehlídek, vzdělávacích akcí, odborných konferencí nebo programů mediální výchovy. Tedy například cyklů filmových představení pro školy, které dramaturgicky pojí určité téma. Podpora není tedy určena na běžný provoz kina.

V minulosti tento odbor podpořil například občanské sdružení Kino otevřeno, které pořádá happeningy v zaniklých kinech a snaží se je tak zpětně přivést alespoň do částečného provozu. Žádosti o podporu na rok 2017 se budou přijímat v říjnu a zájemci nechť kontaktují pana Přemysla Martínka pomocí e-mailu na adrese premysl.martinek(zavináč)fondkinematografie.cz.

Statistiky českých kin

Na semináři vystoupil i Jaroslav Pecka z Unie filmových distributorů, aby přítomné seznámil s aktuálními čísly. To, že je stále potřeba podporovat digitalizaci dalších kin, ukazuje fakt, že ke konci roku 2015 bylo v ČR v součtu celkem 633 kin s 853 kinosály a 196.922 sedadly a jen 269 se 468 sály je digitalizovaných ve standardu DCI. Z toho letních je 163, ze kterých má 31 k dispozici techniku DCI (i jako zápůjčku nebo přenos z klasického kina) a zbytek hraje jako E-Cinema. A stálý provoz vykazuje 294 kin, ze kterých má 228 standard DCI. A právě rozdíl 66 kin je onen potenciál pro možnou digitalizaci. A to jak ve standardu DCI, tak i E-Cinema v lokalitách, kde místní kupní síla by neumožnila se kinu s DCI uživit.

Krátké filmy a pásma pro děti

Z distributorů se tentokrát představili dvě malé společnosti. ARTNOK FILM se zaměřuje na distribuci nově dělaných pásem animovaných filmů pro děti. Oslovuje české filmové školy, na kterých působí katedry animace a studentské práce v oblasti krátkého animovaného filmu pro děti se tak dostanou ke svému cílovému publiku. K dispozici jsou zatím dvě pásma s názvem Animáček, které obsahují práce studentů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, UPRUM a FAMU.

S krátkými animovanými filmy vystoupil i producent Martin Vandas, který přivezl i 14 minutový artovější animovaný snímek Strom, jenž by mohl být uváděn spolu s dalšími současnými českými krátkými animovanými filmy v menších kinech jako předfilm před hlavním představením. Více informací naleznete na stránkách Asociace animovaného filmu www.asaf.cz .

Filmové debuty

Dalším projekt na zviditelnění filmů začínajících debutantů se jmenuje Cyklus Citrus producenta Radima Procházky. Ten vychází z principu vzájemné podpory debutujících filmů, které by se v rámci záplavy velkého množství kinopremiér úplně ztratily. A to by byla velká škoda, protože současná nastupující generace mladých filmařů možná již prolomí kletbu nižší úrovně původní české filmové tvorby a po padesáti letech možná přinese i další novou vlnu, díky které by mohla česká kinematografie opět dobýt svět. Podpora spočívá v komunikaci přes média a sociální sítě i ve vzájemné propagaci dalších filmů. Mezi filmy, které se objevily v Cyklu Citrus je Cesta do Říma, David nebo velmi úspěšná Já, Olga Hepnarová.

Malá kina potřebují dramaturga a druhý sál

Kino je o lidech a pro lidi a aby ti lidé přišli do kina, je potřeba je nalákat na atraktivní program. Na semináři se sešlo několik provozovatelů kin, kteří se podělili o svoje zkušenosti.

Radek Pernica, šéf z brněnské Scaly, glosoval svoje zkušenosti a porovnal období, kdy šéfoval kinu Panorama ve dvacetitisícových Boskovicích s univerzitním kinem stotisícového Brna a vše shrnul do sloganu „Méně je více“. Provozovatel kina by se neměl bát vybírat si ze současné předimenzované nabídky filmových premiér. Díky levné digitální distribuci se do kin dostává i skutečný filmový odpad, který většinu diváků spíše od návštěvy kina odradí. Každý čtvrtek je minimálně kolem pěti premiér, které při klasickém způsobu programování nemůže jednosálové kino zvládnout zahrát. Kinař by se neměl bát svého zřizovatele, povětšinou městského úřadu, protože s dobrou dramaturgií zvýší návštěvnost svého kina a místní politici budou spokojeni s fungujícím kulturním zařízením. V rámci diskuze se zatím nenašel vedoucí kina, který by byl ze strany zřizovatele popotahován za neuvedení určitého filmového titulu.

Petr Jirásek z pražského Světozoru, Petr Vítek z Hradeckého Centrálu, Jiří Pasz z havířovského Centrumu i Jakub Felcman z nově otevřeného pražského kina Pilotů, ti všichni hovořili o jednoznačné výhodě druhého sálu, který podstatně lépe rozšiřuje dramaturgii kina. Malý sál umožňuje uvádět filmové tituly, které jsou hodnotné, ale nelákají tolik diváků. Rovněž umožňuje nasazovat reprízy titulů, na které nepřijde už tolik diváků, aby lukrativně zaplnili velký sál. A hlavně může současně divákům nabídnout dva různé tituly v jeden čas.

Jakub Felcman z Pilotů hovořil o svém dlouholetém pobytu v Paříži, kde byla řada velkých jednosálových kin zachráněna díky přestavbě na více menších sálů. Základní princip multiplexu, tedy nabídka několika filmových titulů současně, může dobře fungovat i pro kino, které se prvoplánově specializuje na nekomerční tituly. Duplex, tedy dvousálové kino, umožňuje i díky digitalizaci operativně měnit program ve smyslu prohození velkého a malého sálu, když se při programování neodhadne divácký zájem. Spojení projekcí, když se naopak vyprodá velký sál a může se promítat i v malém. Ukazuje se, že i když je malý sál stavěn na menší návštěvnost, neznamená to, že by velký sál musel malý v tržbách dotovat. Naopak například v takovém Světozoru má malý sál asi sedmkrát méně sedadel jak velký, ale generuje téměř čtvrtinu tržeb celého kina. Petr Jirásek vyslovil nahlas i svoje přání zřídit do budoucna ve Světozoru i třetí malý sál. Prostory by zde na něj byly.

Petr Vítek hovořil o zkušenostech z kina Centrál v Hradci Králové, kde zkoušeli vedle hlavního sálu alternativní projekce E-Cinema přímo v kavárně, tak posléze i z malého komorního sálu, který před dvěma lety zbudovali z malé garsonky, jež je součástí kina a která dříve sloužila jako sklad nebo zasedací místnost pro interní porady zaměstnanců. V kavárně se vyplatí čas od času promítnout krátký film. Delší představení se zde neosvědčilo, neboť je rušil samotný provoz kavárny. Určité nedostatky se za dva roky provozu projevily i na malém sále, který si zachoval název Garsonka. Někteří diváci si stěžovali na jednodušší sedačky, nebo na horší ventilaci. Z dramaturgického hlediska se ukázalo, že se nedá přenášet model pražského artkina – duplexu na duplex v krajském městě. Zdejší diváci vyhledávají jiné filmové tituly a dramaturgie jim musí být postavena takříkajíc na míru místních poměrů.

Autor: Ondřej Beck