Letní kina a stížnosti na hluk a rušení nočního klidu

Letních kin roste v naší republice jako hub po dešti a to ani tak ne těch s digitálním standardem DCI, jako těch s tzv. E-Cinemou. Tedy kin s projektorem s vyšší svítivosti připojeným k DVD nebo Blu-ray přehrávači. Avšak skoro každé letní kino, ať s DCI, E-Cinema nebo klasickou 35 mm projekcí, čas od času narazí na problém, že svým zvukem ruší některé obyvatele bydlící v blízkém okolí.

 

Situace se od 60. a 70. let, kdy obří amfiteátry plnily tisícovky diváků v rámci filmových festivalů pracujících, radikálně změnila. Nejen, že se v blízkosti původních přírodních hledišť zahustila obytná zástavba, ale po technické stránce se zásadně zlepšila kvalita reprodukovaného zvuku. Analogový zvuk reprodukovaný kdysi přes zesilovače Tesla AKT měl prakticky nulovou možnost dynamiky zvukových efektů a hluboká pásma byla reprodukována jen velmi omezeně.

V dnešní době může filmový zvuk disponovat dynamikou srovnatelnou s živým rockovým koncertem nebo technopárty. Navíc zvukové vlny se dokáží šířit podle tvaru terénu či po vodní hladině velmi daleko a obtěžovat rezidenční části vzdálené i několik kilometrů od letního kina. Dochází pak ke stížnostem na místních úřadech, či v extrémních případech i vyhrožování fyzickým napadením provozovatele letního kina. Takový případ byl ostatně nedávno zaznamenán. Letní kina mají na rozdíl od jiných akcí pod širým nebem jednu obrovskou nevýhodu. Potřebují tmu a ta nastává v červnu a červenci až po 22. hodině, tedy za hranicí nočního klidu. A i v srpnu, kdy je tma již dříve, se většina ze zhruba dvouhodinového představení odehraje po desáté večerní.

DVD přehrávače s FM vysílačem malého výkonu používaným v roce 2008 v putovním letním kině společnosti AV MEDIA.

Jsou různá řešení, jak zvuk filmové produkce letního kina omezit. Tou nejjednodušší je snížení úrovně hlasitosti, což na druhou stranu vede k degradaci filmového díla samotného. Dalším řešením, je zvolení lokality samotného letního kina. V Praze bych jako vzorové uvedl letní kino v Meetfactory, které je situováno v průmyslové zóně spojené s kolejovou harfou železničního nádraží Praha - Smíchov. Samotné letní kino je pak ze západní části kryto Dobříšskou radiálou vnitřního pražského automobilového okruhu. Objekt je přitom docela dobře dostupný i městskou dopravou. V takto situovaném letním kině nehrozí, že by byl někdo i v nejbližších obytných částech rušen hlukem.

Na další způsob přišli ve společnosti Aerofilm při pořádání speciálních představení Cinema Royal. Jednu z tajných projekcí ozvučili pomocí bezdrátových sluchátek. Ve spolupráci s prodejcem značkové elektroniky použili bezdrátová sluchátka, jejichž základna má dosah několik desítek metrů. Sluchátka se divákům na projekci zapůjčovala proti dokladu totožnosti nebo finanční záloze.

Klasickým řešením může být starý postup používaný hlavně v autokinech. Tedy rozhlasová vysílačka v pásmu FM s malým výkonem a dosahem jen několik desítek metrů. V automobilech si pak každý zvuk naladil na svém autorádiu a každý si přizpůsobil hlasitost poslechu podle svého gusta. V dnešní době by se mohlo jevit toto řešení jako velmi jednoduché, neboť FM tuner pro příjem rádia obsahuje většina chytrých, ale i starších “hloupých” telefonů. Takže by se mohlo takto realizovat “tiché letní kino”, kde diváci používají k poslechu vlastní rozhlasové přijímače na přenosných zařízeních se sluchátky.

Detail FM vysílačky putovního letního kina AV MEDIA z roku 2008.

Vysílat v pásmu velmi krátkých vln ale nejde jen tak. Existují a jsou povolené FM emitory pro poslech MP3 na autorádiích, které MP3 nepodporují, ale tato zařízení mají dosah tak do 4-5 metrů.

Pro vysílání v pásmu FM musíme vždy žádat o povolení a přidělení frekvence Český telekomunikační úřad. Kontaktoval jsem tedy zmíněnou instituci, co bych jako potenciální provozovatel měl udělat, kdyby měl třeba příští letní sezónu zájem ve svém letním kině používat k ozvučení FM vysílačku. Na moje otázky odpovídala Tereza Špinková z Oddělení komunikace ČTÚ.

Ondřej Beck: Kdy a jak má oslovit provozovatel letního kina váš úřad, aby včas stihl příští letní sezónu, tedy cca od června 2015?
Tereza Špinková: Vzhledem k nutnosti návrhu vhodného kmitočtu, posouzení na ČTÚ a následné provedení koordinace s kmitočty letecké navigační služby, je vhodné začít cca 1,5 - 2 měsíce před konáním akce.

O.B.: Jakým způsobem probíhá výběr přidělené frekvence?
T.Š.: Výběr vhodného kmitočtu provádí žadatel nebo osloví společnost zabývající se návrhem vhodných kmitočtů. Obecně lze doporučit vybírat vhodné kmitočty ze začátku VKV pásma. Doporučený maximální vyzářený výkon pro tazatelem uváděné účely je cca 1-5 W, anténa všesměrová. Obecně platí, že pro kulturní akci tohoto typu lze udělit na žádost krátkodobé oprávnění podle § 25 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. Udělení individuálního oprávnění podle § 17 (s delší dobou platnosti) je možné podle § 17 odst. 5 písm. a) zákona o elektronických komunikacích pouze držiteli licence k provozování rozhlasového vysílání podle zákona č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Pro tyto účely nejsou vyhrazeny žádné VKV kmitočty, a proto musí být koordinovány stejně jako kmitočty pro normální VKV vysílání. Koordinační postupy prováděny na základě mezinárodní dohody ITU (Ženeva 84).
Před udělením krátkodobého oprávnění tedy musí být provedena koordinace konkrétního VKV kmitočtu se stávajícími využívanými kmitočty sítí VKV a dále s kmitočty v pásmu letecké navigační služby, jejichž ochranu před případným rušením z pásma VKV je nutné zajistit.
Návrh vhodného VKV kmitočtu, tedy jeho technické parametry (kmitočet, souřadnice stanoviště, maximální vyzářený výkon, výška antény nad zemí, polarizace a směrovost antény), navrhuje žadatel a ČTÚ následně posoudí vhodnost návrhu z hlediska kompatibility s kmitočty přidělenými ostatním uživatelům pásma VKV.
Po schválení ČTÚ si žadatel o krátkodobé oprávnění musí zajistit u pověřeného pracoviště koordinaci (posouzení kompatibility) s kmitočty letecké navigační služby. Tímto pověřeným pracovištěm je Český metrologický institut. Teprve na základě kladného výsledku této koordinace lze požádat ČTÚ o vydání příslušného krátkodobého oprávnění.

O.B.: Kolik let přidělená licence na FM vysílač s dosahem několika desítek metrů platí?
T.Š.: Krátkodobé oprávnění lze udělit maximálně na 15 dní bez možnosti prodloužení platnosti. Pokud se kulturní akce bude v budoucnu opakovat a technické parametry VKV kmitočtu zůstanou zachovány (nedojde k takové změně ve využívání ostatních VKV kmitočtů, která by využití předmětného kmitočtu ovlivnila), lze o něj následně žádat pro další akce. To však nelze garantovat. (Individuální oprávnění s delší dobou platnosti lze udělit pouze držiteli licence k provozování rozhlasového vysílání podle zákona č. 231/2001 Sb.)

O.B.: A v neposlední řadě, na kolik ho přijdou poplatky za přidělenou licenci?
T.Š.: Jednorázový poplatek za udělení krátkodobého oprávnění je 3000,- Kč. Poplatek za provedení koordinace s kmitočty letecké navigační služby stanoví ČMI (odhadem cca 15 000,- Kč ).
Postup pro získání krátkodobého oprávnění je uveden na stránkách ČTÚ (
http://www.ctu.cz/ctu-informuje/jak-postupovat/radiove-kmitocty/podani-zadosti-o-individualni-opravneni.html)
Při využívání VKV kmitočtu musí být signál frekvenčně modulován, kmitočtový zdvih nesmí překročit +-75 kHz a MPX výkon je maximálně 0 dBr (viz plán využití kmitočtového spektra č. PV-P/22/11.2013-7 pro kmitočtové pásmo 87,5-146 MHz, odkaz
http://www.ctu.cz/cs/download/plan-vyuziti-radioveho-spektra/rok_2013/pv-p_22-11_2013-07.pdf )

O.B.: Děkuji vám za vaše odpovědi.

Každá realizace letního kina představuje určitý kompromis a vzhledem ke složitosti a časové i finanční náročnosti jednotlivých řešeních se ve výsledku jeví jako nejjednodušší umístění kina tak, aby minimálně rušilo hlukem obydlené části. Pokud ale bychom chtěli kinem oživit nějaké zajímavé místo uprostřed obytné zástavby, budeme muset sáhnout k náročnějším postupům.

Text i foto: Ondřej Beck