Když se vysloví jméno režiséra Radúze Činčery, asi každému se hned vybaví jeho Kinoautomat. Jenže pan režisér byl autorem nespočet dalších originálních projekcí. Speciálně pro několik výstav EXPO. Jeden z jeho patentů, kaleidoskopické kino, někdy je také nazýváno Činčerovým glóbusem, je ode dneška vidění v Praze na Můstku.

Kaleidoskopické kino funguje na velmi jednoduchém principu. V podstatě jako dětské kukátko, kaleidoskop, ve kterém se koukáme skrze tubus se třemi rovinnými zrcátky na několik barevných sklíček před prosvětleným bílým pozadím. Otáčením a odrazy v zrcadlech měníme barevné střípky na různé obrazce.

Svatováclavská koruna v kaleidoskopickém kině Radúze Činčery.

Globus Radúze Činčery funguje na podobném principu s menší odlišností. Základem je čtvercová projekční plocha, v tomto případě zpětná projekce z datového projektoru, ale u menších instalací to mohl být i televizor s větší úhlopříčkou obrazu. Projekční plocha se nachází v horní části vodorovně orientovaného pravidelného komolého čtyřbokého jehlanu tvořeného ze zrcadel. Jehlan je v principu celý sál a diváci sedí na jeho dolní stěně, kde samozřejmě zrcadlo již není. Konstrukce tak dělá iluzi mnohokrát rozděleného obrazu, který navíc díky tvaru komolého jehlanu vytváří optickou iluzi sférické projekční plochy. Jako kdyby se před námi promítalo na velikou kouli. V pražském kině na Můstku nám iluze vytvoří kouli o průměru několik desítek metrů, byť vlastní projekční plocha má rozměry čtverce o hraně necelé dva metry.

Národní divadlo v kaleidoskopickém kině. Oba záběry jsou z filmu "Poklady české kultury".

Samotný sál má pak zadní stěnu zhruba sedm metrů dlouhou, ale díky tomu, že jsou zachována boční zrcadla, vnímáme při vstupu optickou iluzi velkého sálu asi pro 500 diváků. Jako kdybychom vstoupili do velkého sálu kina Ládví v Praze nebo třeba takové Panoramy ve Varnsdorfu, či Hvězdy v Uherském Hradišti.

V kině se promítají dva filmy, které v devadesátých letech natočil ještě osobně režisér Radúz Činčera pro pražské Muzeum voskových figurín, "Praha ve vichřici dějin" a "Poklady české kultury". Každý o délce zhruba 5 minut. V kaleidoskopickém kině bychom teoreticky mohli promítat jakýkoliv film, ale k vytvoření dokonalé iluze je nutné, aby byl film speciálně natočen pro čtvercový aspekt. Aby kameraman v kompozici obrazu počítal, jak budou v zrcadlovém jehlanu vznikat odrazy a jaké iluze tím budou vznikat.

V kaleidoskopickém kině nalezneme i pár stylových retro sedaček, které majitel sehnal ze zrušeného kina.

Kaleidoskopické kino bylo tehdy součástí Muzea v objektu v ulici 28. října. Po přestěhování Muzea veskových figurín do Celetné ulice nezbylo na kaleidoskopické kino místo a tak jej majitel muzea, pan Zdeněk Kočík, vybudoval v nově získaném objektu v ulici Na Můstku.

Jeden ze dvou labyrintů v 1. patře. Tento je zrcadlový.

Při dnešním slavnostním otevření byla přítomna i dcera Radúze Činčery, režisérka Alena Činčerová, která připomněla nedávné patnácté výročí úmrtí svého otce. Na vzniku současného kaledoskopického kina se taktéž aktivně podílela.

Kaleidoskopické kino se nachází v suterénu objektu v ulici Na Můstku 3. Nad ním pak mohou návštěvníci v rámci jednoho vstupného navšívit dva labyrinty vzdáleně podobné bludišti na Petříně. Prní je tvořený ze zrcadel a druhý z čirých skel. Nechybí ani pokřivená zrcadla, která odporují přísloví "Nadává zrcadlu, kdo má křivou hubu". 

Vchod do objektu z ulice Na Můstku.

 Vstupné do objektu činí pro dospělého 90,- Kč, pro děti a studenti 60,- Kč. Rodinné vstupné 2+2 je za 240,- Kč a v rámci školních výprav platí jeden žák 40,- Kč. 

Text i foto: Ondřej Beck