Tisková zpráva z 9. března:

z technických důvodů je zrušena zítřejší premiéra filmu Juraje Jakubiska Vtáčkovia, siroty a blázni z digitální kopie v kině Evald. Původně plánovaná projekce za účasti hostů se z 9. března přesouvá na Letní filmovou školu Uherské Hradiště, která proběhne od 23. července do 1. srpna 2010. Za zrušení projekce se omlouváme.

Vtáčkovia, siroty a blázni jsou prvním filmem putovní přehlídky Projekt 100, který budou mít diváci možnost vidět v digitální kopii. Pod dohledem věhlasného kameramana Igora Luthera (mimo jiné Plechový bubínek Volkera Schlöndorffa, Danton Andrzeje Wajdy nebo Postel Oskara Reifa) nechal Slovenský filmový ústav, který pravidelně přispívá klenoty slovenské kinematografie do Projektu 100, zrestaurovat tento výjimečný snímek.

„Uvedení Vtáčků na 2K kopii je dalším podnětem pro kina, aby rozšířila svou nabídku filmů mimo 3D „spektákly,“ a pro filmové kluby, aby zařadily do svého programu klasické tituly v tomto formátu. Doufám, že v dohledné době se tento počin stane inspirací pro ostatní distributory a archívy, aby do filmových klubů nabídli další význačné tituly bohaté československé historie v restaurované podobě. AČFK jako pořadatel Projektu 100 se bude snažit v tomto trendu pokračovat i v příštích ročnících,“ říká Pavel Bednařík, umělecký ředitel AČFK.

Světová premiéra projekce filmu Vtáčkovia, siroty a blázni režiséra Juraje Jakubiska se bude konat v úterý 9. března od 19 hodin v komorním kině Evald za účasti kameramana filmu Igora Luthera a delegace ze Slovenského filmového ústavu v čele s generálním ředitelem Petrem Dubeckým. Vstup na projekci je zdarma.

Igor Luther
kameraman, narozen 1942
V letech 1961 - 1966 absolvoval na pražské FAMU obor filmový a televizní obraz. Mezi jeho spolužáky, přátele a brzo i spolupracovníky patřili budoucí režiséři Elo Havetta a Juraj Jakubisko, scenárista Lubor Dohnal, střihač Alois Fišárek či scenárista a karikaturista Ivan Steiger. V hraném filmu debutoval v roce 1967 filmem Juraje Jakubiska Kristove roky. Kontakty, které získal při práci na dvou slovensko-francouzských filmech v režii Alaina Robbe-Grilleta, mu rok po vojenské okupaci ČSSR v srpnu 1968 umožnily odchod ze země. Z Paříže se po několika měsících přesunul do SRN, nejprve do Hamburku, pak do Mnichova. Točil snímky pro televizi i kina se zahraničními režiséry (Helmut Förnbacher, Michael Verhoeven, Ulrich Schamoni, Andrzej Wajda, Volker Schlöndorff, Michael Haneke, Bernhard Wicki ad.) i se slovenskými a českými exulanty (Stanislav Barabáš, Vojtěch Jasný, Jan Němec) a brzo se svým dynamickým a světelně autentickým stylem prosadil do evropské kameramanské špičky. K jeho nejslavnějším počinům z této doby patří film Plechový bubínek. Po roce 1989, kdy se mohl vrátit do vlasti, se jako kameraman podílel v České republice na filmu Olega Reifa Postel (1998) a na povídce Artemia Benkiho Riziko z filmu Praha očima... (1999). Na přelomu tisíciletí natáčel v koprodukci Francise Forda Coppoly spolu se Stanislavem Doršicem téměř rok v Thajsku historický film Suriyothai v režii thajského prince. V roce 2009 snímal první film pod režijním vedením svého bratra Miloslava Luthera Tango s komármi.
 

Zdroj: zlatasedesata.cz
 

--
Lenka Zemánková

Tisková zpráva Asociace českých filmových klubů

ze 2. března 2010