Malý pomocník při výběru d-cinema systému pro mé kino

(zdaleka ne vše co byste chtěli vědět o d-cinema a báli jste se zeptat ...)

Mnoho instalací d-cinema je vedeno upřímnou snahou o promítání premiérových titulů v ten moment, kdy se o těchto titulech píše v tisku, hovoří v rozhlase i televizi.

Na každého, kdo uvažuje o pořízení d-cinema zařízení, čeká mnoho otázek, z nichž na některé se pokusím v tomto článku odpovědět. Pro začátek jedna praktická: Bude premiérový titul to, co přivede diváky do mého kina? Je to jenom ten titul, čím přitáhnu diváky, nebo i přidané služby (občerstvení, atraktivita okolí, atd)? Vrátí se očekávaná investice před koncem životnosti daného zařízení? Na takové otázky však v tomto článku odpověď nenajdete, tyto odpovědi jsou jen na vás. V článku se zaměřím na technologie a zařízení. Nebudu však uvádět žádná doporučení na konkrétní typy, či výrobce zařízení, ale pouze technická data a doporučení, jak se v těchto datech orientovat.

Začněme od začátku:

Výběr technologie a instalační firmy.
Instalace d-cinema kin nabízí několik společností se zařízeními od různých firem, ať již renomovaných, které znáte z 35mm servisu, či od firem, které se teprve v oboru snaží etablovat. Je jen na Vás, jaký poměr cena/výkon pro svoji volbu zvolí. Zajisté ovšem stojí zvážit alespoň základní informace, jako je: cena běžné údržby, životnost a cena nové výbojky do projektoru, garance rychlosti reakce servisu a v jistě i jméno v oboru. Reakce servisu spočívá nejen v rychlosti zvednutí telefonního sluchátka, ale zajisté i schopnost dodat, či opravit nefunkční player/server/projektor/reproduktor.

Obraz
Projektor určený k projekci dle d-cinema standardu je drahá věc. Musí podporovat protokoly, které zaručí kódování a bezpečnost dat, dostatečnou světelnost a potřebné rozlišení. Rozlišení 2K (2048 obrazových bodů přes šířku obrazu) je standardem, který odpovídá nové distribuční kopii a je běžné u dnešních d-cinema projektorů. V budoucnu lze očekávat rozlišení 4K (4096 bodů a šířku obrazu), avšak v současné době toto rozlišení podporuje pouze jeden výrobce projektorů a standardy pro interfacing dle DCI (konektory, dráty) nejsou prozatím definovány normou. Dostatečný světelný výkon lampy projektoru vypočítá dodavatel v závislosti na velikosti plátna. Nebuďte překvapeni, požadavkem na vyšší výkon xenonky, než je u stávající 35mm instalace. V žádném případě nelze použít běžné projektory, se kterými možná máte zkušenost z promítání reklam, nebo sportu. Takové projektory nesplňují mnoho technických parametrů vyžadovaných distributory a nejsou schopny přehrání d-cinema obsahu.
Pokud opravdu záleží na kvalitním obrazu ať již u klasické 2D, nebo 3D projekci, je třeba dbát na úplnou tmu v sále během projekce. Pečlivé zastínění bezpečnostních prvků a ostatních zdrojů světla tak, aby nesvítily na plátno má na výsledný efekt výrazně větší vliv, než poslední super-hifi technologie. Kvalitní obraz je totiž definován pro světelnost 14fL bílé na plátně, ovšem za předpokladu úplné tmy na plátně. Pokud při zhasnutém projektoru a tmě v sále je na plátně možno naměřit 2-3 fL, je kvalita obrazu stejná, jako by na plátně byla světelnost pouze 11-12fL. Jinými slovy, to co má být černé, nemá být šedivé. Pokud bude pláto ve vašem kině svítit odrazem od světelných řetězů umně zabudovaných do schodů, či světlem pronikajícím z promítací kabiny, je velká část drahé investice do kvalitní projekční technologie degradována na stan pana Ponrepa.
Ad xenonka. Opatrně s různými tuningy. Ona přepálená xenonka třeba více svítí a ani nemusí vymést LampHouse. Ovšem hřeje výrazně víc. Co vydržel 35mm projektor, to DLP (obrazový) chip nemusí přežít.
Ad plátno. Vše stárne, plátna také. Obyčejný list kancelářského papíru přiložený vedle plátna napoví, není-li čas na pořádnou očistu. Pokud je očista možná.

Maskování  
Stejně jako v časech 35mm filmu, je i v digitální době potřeba maskovat různé obrazové formáty. Je zjevné, že přinejmenším změna mezi 1:1.85 a 1:2.35 bude denní praxí. A stejně jako v 35mm praxi je i v digitálním kině třeba, aby ta část opony, která zakrývá reproduktory při maskování na formát obrazu 1:85, byla vyrobena z průzvučného materiálu. Když se před reproduktorem objeví sametka, nehraje nejlépe. Ideálním řešením se jeví opona vyrobená z průzvučného materálu s okrajem vyrobeným ze sametu. Tím je dosaženo přesného maskování obrazu a zároveň věrné reprodukce zvuku při zatažené oponě.

Zvuk
Ze zvukového hlediska se na d-cinema projekci příliš mnoho nemění. Je potřeba pořídit, či použít existující, zvukový procesor, který zajistí správné nastavení ekvalizace a úrovně poslechu, stejně jako obstará vyrovnání zpoždění jednotlivých zdrojů signálu vůči obrazu a projektoru. Zvukový procesor by měl umět, krom zvuku z d-cinema serveru, také ostatní formáty užívané v projekci. Pokud je, například, v plánu live prezentace opery, či jiné kratochvíle, doporučuji promyslet dopředu jaké všechny zvukové formáty budou přehrávány. Ušetří se tím pozdější komplikace. Instalace, kde jsou ke kinoprocesoru připojeny spousty Hama/Conrad krabiček - aby to nějak hrálo, přinášejí jenom vztek, pot a slzy. Stejně tak i na připojení smyčky pro neslyšící je dobře myslet včas.
Zesilovače a reproduktory pro digitální kino je nutno vybrat stejně pečlivě, jako pro stávající 35mm instalace. Tyto součásti zvukového systému totiž musí být dostatečně výkonově dimenzovány vzhledem k velikosti sálu. Nejde ani tak o celkovou hlasitost, ale o nezkreslenou reprodukci zvukového záznamu. Hlasitý zvuk totiž nemusí být komplexem lidského ucha a mozku vnímán jako nepříjemný. Nepříjemně vnímáme zkreslení dané např. přetížením systému. Pokud zesilovač, či reproduktor začne rezonovat, či jinak zkreslovat zvukovou vlnu, kterou má zahrát, vnímáme výsledek jako nepříjemný, přestože nemusí být hlasitý. Konekonců sousedova cirkulárka v neděli ráno také nedosahuje vysoké úrově hlasitosti v absolutních číslech a přesto dokáže divy. Je více, než doporučení hodné, osadit za plátno reproduktory kinového typu - to znamená s hornou (výškový reproduktor) určenou pro kina. Je to proto, že zvukovou informaci je třeba protlačit skrze plátno a ještě navíc ji rovnoměrně distribuovat přes 50 - 60 stupňů horizontální šířky hlediště a cca 30 stupňů vertikální výšky hlediště. Obyčejný reproduktor určený na instalaci do baru, či na diskotéku nejen, že neumí pokrýt takový prostor jako je kino, ale není ani dimenzován na to, aby protlačil plátnem potřebný zvukový výkon (a nemusíte hrát každý den Ramba 5). Takový reproduktor nemusí přežít ani rok běžného provozu v kině, neb je vyroben k jinému účelu .

3D
Je příkladem často užívané účelové argumentace zastánců těch, či oněch systémů. Bývá hovořeno o světelnosti, barevném podání, atd. Každý systém má svá pro a proti. Nicméně je zjevné, že všechny 3D systémy, které jsou akceptovány Hollywoodskými studii pro promítání jejich filmů, splňují náročná kriteria producentů 3D filmů. A buďte ujištěni, že na rozdíl od praxe, se kterou se možná setkáváte denně, je tlak distributorů a producentů na kvalitu projekce na západ od Aše nekompromisní. Systém, který by nesplňoval náročná estetická a kvalitativní kriteria reprodukce by vůbec nebyl akceptován a nebyly by pro něj vyráběny kopie (generovány KDM, bez kterých nic nehraje - viz níže).
Z tohoto důvodu bych při výběru 3D systému doporučoval zejména zvážit co od 3D systému očekáváte a jakým způsobem bude očekávaný systém obsluhován. Potřeba instalace stříbrného plátna, možnost brýlí pro jedno použití/ opakované použití, brýle s baterií, či bez, atd. Budete to Vy, kdo bude nakonec konfrontován se šťastným, či nešťastným návštěvníkem Vašeho kina.
Ad brýle. Pokud budete uvažovat o brýlích na opakované použití, je dobré si uvědomit, že takové brýle musíte umýt. Na trhu existují speciální držáky na brýle pro běžné myčky na nádobí, nebo specializované myčky určené přímo na brýle. Ruční mytí není být ideální - najít kousek popcornu přilepený salsou-omáčkou, nebo jen opocený kousek opomenutý při ručním mytí po předchozím návštěvníku asi nepatří k příjemným zážitkům. Doporučuji prodiskutovat tento bod s výrobcem, či dodavatelem brýlí, který jistě doporučí správné řešení. Samotného by mne zajímalo, jak se na brýle pro opakované použití dívá hygienik - kdyby se někdo z PT čtenářů s reakcí hygienika na toto téma setkal, prosím, ať mi dá vědět. Email na mne je níže.

Uvedení do provozu, nastavení, trocha čísel
Řádné nastavení celého kina autorizovaným servisním technikem, který ví co dělá a má k tomu patřičné vybavení není zbytečným luxusem, ale nutností! To ovšem vyžaduje nejen vlastnictví příslušných měřících přístrojů, ale i znalost jejich obsluhy a obsluhy nastavovaných zařízení (projektor, server, zvukový procesor, zesilovvače). Zařízení, které budete mít ve Vašem kině může být nejdražší a nejlepší, ovšem pokud nebude dobře nastavené, nebude ukazovat a/nebo hrát pěkně. Měřitelné hodnoty pro nastavení bílé na plátně jsou 14fL (45 cd/m2), barevnou kalibraci je třeba provádět barevným spotmetrem pro každou barvu (červená, modrá, zelená). Zvuková reprodukce u každého jednotlivého zvukového kanálu se nastavuje podle normy ISO 2969: 85 dBC SPL (akustického tlaku měřeného filtrem C), při nastavení hlasitosti na standardní úroveň poslechu, která je na běžných kinoprocesorech (Dolby, dts, Sony) indikována číslem 7. Ekvalizaci je třeba měřit testovacím signálem pink noise (růžový šum) a odezva místnosti měřená mikrofonem v sále musí odpovídat tzv. křivce X s přesností +/- 2dB, pokud v sále nejsou významné akustické problémy. Maximální zatížení jednoho kanálu má zprostředkovat akustický tlak 105 dBC SPL bez zkreslení. Přesnost synchronizace zvuku a obrazu má být v rozmezí 0ms/-20ms v řadě, která je v 1/3 sálu.
Jistě nebude na škodu vyžádat si certifikáty servisních techniků o školeních pro jednotlivá zařízení, vydané výrobci. U měřících přístrojů pak kalibrační listy dokazující, že měřící přístroje měří to, co ukazují.

Způsoby distribuce a komunikace
Dodávky filmů dnes probíhají na vyměnitelných Hard Discích (dále HDD), ze kterých si každé kino zkopíruje film na svůj přehrávač, ze kterého je později film odpromítán. Na přehrávač se vejde několik filmů. Nedávno představený způsob satelitní distribuce je hudbou nepříliš vzdálené budoucnosti, ovšem zatím je dobře se připravit na dostribuci HDD. Prozatím. Posílat data satelitem je jednodušší, než posílat HDD poštou.
Prozatím však distribuce probíhá po HDD. Kromě dat se zakódovaným filmem (40 až 250 GB, záleží na použíté kompresi a délce filmu), obdržíte ještě takzvaný klíč (dále KDM) - soubor o velikosti pár kB, který 'odemkne' zakódovaný film pro přehrání na Vašem přehrávači. Soubor s filmem je stejný pro všechna kina, soubor KDM je unikátní pro váš player (a v budoucnu i projektor). KDM dodává distributor, či firma distributorem pověřená. KDM se může posílat spolu s filmem na HDD, nebo separátně. Všímavým může přijít divné, že klíč k přehrání filmu je obsažen na stejném HDD, jako samotný film. Protože je každý KDM unikátně vygenerován pouze pro jeden, konkrétní přehrávač, nemůže dojít k neoprávněnému přehrání filmu Vaším KDM.
KDM povolí přehrání filmu v určitém termínu, a pokud si zájem publika vyžádá prodloužení promítání na delší čas, distributor na vyžádání zašle pouze nový KDM, se kterým stávající film budete moci promítat dle vaší dohody s distributorem. Samotný KDM bývá zasílán e-mailem, či obyčejnou poštou na USB Flash paměti. V případě emailové komunikace je dobré nacvičit způsob, jakým z emailové zprávy dostanete KDM na USB-Flash paměť a jak z USB-Flash paměti dostanete KDM do přehrávače. Emailová komunikace je rychlejší, ovšem je pochopitelné, že mohou být promítači, kteří se s počítačem nemusí úplně kamarádit a budou preferovat zasílání KDM běžnou poštou na USB-Flash pamětích.

Promítání a příprava
Je třeba počítat s minimální rezervou jednoho dne před prvním promítáním na kopírování a verifikaci dat - trvá několik hodin. Z přenosného HDD se promítat nedá. Spolu s filmem je třeba nahrát do přehrávače KDM. Stejně jaku u 35mm filmu je třeba film připravit, je u d-cinema třeba zkontrolovat, že přišla správná verze filmu a k ní odpovídající KDM.

Závěrem
Každý, kdo pomýšlí o koupi digitálního kina bývá obvykle informován z různých stran o různých výhodách a nevýhodách různých systémů v závislosti na tom, kdo ty-které informace zprostředkoval. Nebál bych se zeptat stávajících majitelů d-cinema kin, na diskuzních fórech - třeba zde na digitalnikino.cz, atd. D-cinema je drahá technologie, která se stále ještě vyvíjí. Cenou i kvalitou. Satelitní distribuce ještě více zpřístupní možnosti okamžitých změn v programování, 3D technologie, kanály speciálních efektů (třeba reproduktory pod sedačkami) a mnoho dalších vymožeností, jistě přinesou další překvapení. 35mm film je zde skoro 100 let a d-cinema má ambice stát se jeho důstojným nástupcem.


Pavel Štverák

Autor je autorizovaným konzultantem společnosti Dolby, email: stverakp@dolby.co.uk

Dolby Laboratories (NYSE: DLB) je světový lídr v technologiích, které tvoří základ mnoha zábavních systémů. Firma založená v roce 1965 je nejvíce známa veřejnosti díky technologiím vysoce kvalitního a prostorového zvuku. Dolby přináší inovace, které obohacují zážitky v kině i domácnosti. Na poli digitálního kina nabízí Dolby kompletní řešení zpracování obrazu i zvuku v kinech i ve studiích. http://www.dolby.com