Nastal čas vánoc a konce roku a je potřeba trochu zvolnit. A tím uvolněním může být i téma, které v neděli nadhodil novinář, spisovatel a badatel Jaroslav Mareš na svém youtubovém kanále Badatele.net. Pokud je kino digitální, filmy promítá a nebo už jen vysílá? A kdy jindy si na toto téma zafilozofovat, než u mísy bramborového salátu s kopci řízků a cukroví… 

Celé to vzniklo v následné diskuzi s diváky ve druhé polovině nedělního přenosu na výše uvedeném youtubovém kanále, když se jeden z diváků zeptal Jaroslava Mareše na jeho názor na film Jiřího Mádla, Vlny. Oslovený odpověděl, že nestihl představení v blízkém kině v Řevnicích a musí počkat na uvedení na jím zaplacené streamovací platformě. Zároveň ale vyslovil úvahu, jestli se film v éře digitálních technologií v kině ještě promítá nebo jestli se už nevysílá.

Asi jsem pochopil, co Jaroslava Mareše k této úvaze vede. Filmy se dříve do kin distribuovaly výhradně na filmových pásech. Z 99% na 35 mm a velmi výjimečně i na 70 mm širokých filmových pásech. V projekční kabině pak procházely projektorem nebo dvojicí projektorů a jejich obraz se prosvětlováním jednotlivých okének promítal na projekční plátno. Frekvencí 24 obrázků za sekundu (v zemích RVHP 25 obrázků za sekundu) vznikal na plátně pohyblivý obraz. Promítal se.

Nyní filmy do kin už převážně posíláme po rychlých internetových linkách v digitální podobě. Přes noc se nahrávají na disková pole úložišť, v menší míře se digitální filmy posílají poštou na USB pevných discích, ze kterých jsou pak na disková pole ingestovány. Projektory je pak přehrávají při jednotlivých představeních.

Úmyslně píši přehrávány, protože zde stojíme před otázkou, zda-li digitální projektor obraz na projekční plátno v sále kina promítá nebo už vysílá. Osobně si myslím, že promítá, protože obraz se namísto procházejícím filmovým pásem vytváří na třech zobrazovacích čipech, který každý vytváří obraz pro jednu barevnou složku, červenou, zelenou a modrou. Stále ale vzniká obraz na principu obrácené camery obscury, který se světlem zobrazuje, tedy promítá, na projekční plátno.

Avšak filmy se do kin i vysílají. Třeba při úspěšné přehlídce “Tady Vary” filmů uváděných v rámci posledního Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Při této přehlídce se filmy nenahrávají po internetu dopředu na disková pole jednotlivých kin, ale regulérně se po internetu streamují, tedy lidově řečeno, vysílají, do jednotlivých kin, kde se rovnou promítají divákům na projekční plátno. A do kin se vysílají živé přenosy přes satelitní linky, například z Metropolitní opery v New Yorku. Díky časovému posunu odpolední představení v MET sledují diváci v Evropě jako večerní.

Takže to bychom mohli použít pojem “vysílání” pro uvedení programu v kině a zcela bychom měli pravdu, avšak dle mého názoru vlastní zobrazení pohyblivého obrazu v zatemněném sále se projektorem promítá. Ostatně, je to projektor, nikoliv světelný vysílač.

A jaký je váš názor? Promítáme filmy v kinech v digitální éře? Nebo už je jen vysíláme? Diskutujte pod článkem nebo na naší facebookové stránce.

Krásné vánoční svátky a hodně štěstí do nového roku! 

autor: Ondřej Beck

Relevantní odkaz:
Youtubový kanál Batadele.NET