Zhruba dvakrát do roka se českými multiplexy prožene akce s názvem “Levná neděle”. Je to akce, kdy jde téměř na všechna představení zajít za zhruba 30 až 40 procent běžného vstupného. Ta nejbližší nás čeká nyní, 28. dubna 2024. Ceny se mohou mírně lišit většinou podle toho, zda-li diváci mají klubové karty daného řetězce, či budou potřebovat přikoupit ke sledování 3D filmu jednorázové polarizační brýle. My ale nebudeme dnes hovořit pouze o levné neděli. Podíváme se na problematiku výše vstupného do českých kin…

S Novým rokem 2024 se vstupné na kulturní představení, tedy i do kin, ocitlo v nové sazbě daně z přidané hodnoty. Promotéři akcí a provozovatelé kulturních zařízení musí namísto 10% odvádět 12% z ceny každé vstupenky. Na první pohled docela nepatrný posun, dvě procenta z 200,- Kč jsou 4 koruny, spustilo intenzivní zdražování všech provozovatelů multiplexů. Kromě DPH rostou i další vstupy, ceny energií, půjčovného za filmy, potravin pro catering, servisní služby atd. A poprvé za 25 let působení moderních multikin v ČR došlo k rozdílům v cenách jednotlivých provozovatelů.

Dříve, když jsme se podívali na ceníky jednotlivých řetězců, bylo vstupné na korunu stejné. Až to mohlo budit podezření na kartel. Po letošním prvním lednu dochází k rozdílům. Když vezmeme základní vstupné na film ve 2D se zvukem 5.1, což je ve standardu DCI základ, tak nejvíce zaplatíme v řetězci Cinema City v Praze a Brně, 275,- Kč za jednu vstupenku. A to ještě není cena konečná. Většina diváků si zvykla kupovat vstupenky online. U Cinema City si připlatíte manipulační poplatek 24,- Kč za každou takto zakoupenou vstupenku. Provozovatel se takto zbavuje ztráty z poplatku za transakci přes platební karty. Oficiálně to ale svého času nazval jakýmsi poplatkem za luxus, že si vstupenky zakoupíme v pohodlí domova a nemusíme stát frontu na pokladně kina. Zajímavé je, že tento manipulační poplatek ve stejné výši 24,- Kč je účtován za online nákup vstupenek i do kin Cinema City v Liberci, Ostravě, Pardubicích, Plzni a Ústí n. L., kde jinak činí cena základního vstupného na 2D film s 5.1 zvukem jen 235,- Kč.

Cinema City je po otevření megaplexu v Praze na Chodově s 18 sály největším kinooperátorem v České republice. Druhým v pořadí je společnost CineStar. Ta operuje na počet ve více městech, kromě Prahy ještě v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Jihlavě, Liberci, Mladé Boleslavi, Olomouci, Opavě, Ostravě a Plzni (v Pardubicích je na cca 1,5 roku multikino zavřené). Základní cena vstupného za 2D, 5.1 film do dvou multiplexů v Praze činí 255,- Kč, v ostatních městech 229,- Kč. A teď pozor! Když si kupujete vstupenku online, dostáváte 20,- Kč slevu, opak toho, co v Cinema City. V Pražských CineStarech zaplatíte jen 235,- Kč, v ostatních městech jen 209,- Kč.

Třetí kinooperátor v ČR podle velikosti je Premiere Cinemas se třemi multiplexy v Praze, Olomouci a v Teplicích. Základní cena vstupného za 2D, 5.1 činí do všech třech multiplexů 225,- Kč. A opět sleva na nákup online! U každé vstupenky 10,- Kč. Platíme tedy jen 215,- Kč..

Čtvrtým a pátým provozovatelem multiplexů v ČR jsou Golden Apple ve Zlíně a Cinemax v Olomouci. Zde činí cena vstupného na 2D v 5.1 v Golden Apple 209,- Kč jak na pokladně, tak i online. V Cinemaxu 199,- Kč, avšak na všechna představení ve všední dny po 17. hodině, o víkendech a státních svátcích bez omezení, platí na online nákup sleva 10,- Kč, tedy jedna vstupenka za 189,- Kč.

Jiná situace pak vládne v menších kinech do tří sálů, která ale jsou ve velkých městech orientovaná na klubové a artové publikum, kde se základní vstupné pohybuje kolem 150 až 180 korun.

Problém ale je, že největší provozovatel, který je zároveň bohužel i nejdražším, vytváří mezi potenciálními diváky povědomí o vstupném do kina které si může dovolit jen málokdo. Zejména pak při návštěvě celé rodiny, kdy se suma za vstupenky a občerstvení snadno vyšplhá až k 1.500,- Kč.

Zajímavé je pak porovnání s okolními zeměmi, kde musíme samozřejmě brát na zřetel i průměrnou kupní sílu dané země a lokality. Levněji tak můžeme zajít do multiplexu na Slovensku i v Polsku, avšak i také v Německu, přímo v Berlíně. A Berlín určitě nemá menší kupní sílu než Praha nebo Brno.

A k tomu konkurence domácí audiovizuální zábavy. Kinaři mají pravdu o neopakovatelném zážitku v kině na velkém plátně s 3D prostorovým zvukem. Avšak i v domácích podmínkách lze mít relativně silný filmový zážitek. Televizor s dosti velkou úhlopříčkou a podporou HDR obrazu seženeme už pod 20 tisíc korun. A paušální poplatek za jednu streamovací službu stojí na jeden měsíc cca cenu jedné vstupenky do multiplexu na menším městě. Televizor si kupujeme jako základní součást domácnosti. A rozpočty mnoha rodin s dětmi jasně mluví pro filmové odpoledne doma u TV s popcornem z mikrovlnky a nápoji z velkých PET lahví ze supermarketů.

Navíc provozovatelé našich multiplexů částečně zaspali dobu. I Cinema City v Polsku má ve svých multikinech specializované kinosály typu Boutique Cinema, co je současný trend v provozování kin na západ od našich hranic. U nás již první vlaštovičky máme taky. VIP sály v Praze v CineStaru na Andělu nebo v Cinema City Chodov. Případně v CineStaru nově vznikající sály Theatre de Lux. Malými vlaštovičkami jsou VIP sedačky v zadních částech sálů v Premiere Cinemas nebo v CineStarech. První Boutique Cinema v ČR je pražské kino Přítomnost. Svým konceptem jsou to sály, kde si obraz a zvuk filmu užijeme jako v plnohodnotném kině, ale prostředím si víc připadáme jako doma. K dispozici je bar s občerstvením buď přímo na sále nebo ihned za ním. Sezení je koncipováno tak, že si sedneme např. se skupinou přátel na jednu velkou sedačku k jednomu stolku a během filmu můžeme tiše prohodit i pár vět. Rozestupy jednotlivých boxů k sezení jsou dostatečné tak, že to sousední diváky ani neruší.

Trendem je i slučování prémiových formátů dohromady na sálech s celkovou vyšší úrovní obrazu i zvuku včetně kvalitnějších sedaček. To je případ zmíněného Theatre de Lux CineStaru, kde se ke kvalitním sedadlům přidává i prostorový zvuk Dolby ATMOS a RGB laserový projektor s potenciálem HDR obrazu. Právě HDR obraz začíná být po letošní výstavě CinemaCon v Las Vegas hlavním trendem. A výrobci projekční techniky představili jednotlivé svoje vývojové cesty HDR zobrazení.

A hlavně, v úvodu jsem psal o masivním nástupu nákupu vstupenek online. Některá kina už kvůli tomu omezují počty pokladních, případně na pokladně nově nalezneme prodejní automaty na vstupenky. Znamená to, že pomalu padá jedna z definic multikina, kdy přicházejí diváci do multiplexu a až na místě u pokladny si vybírají, na jaký film půjdou. Díky elektronickým předprodejům se dnes rozhodují už dříve podle webu nebo aplikací provozovatele a do kina přichází již se vstupenkami na daný čas začátku vybraného představení.

Je jasné, že za filmový zážitek v kině si vždy zaplatíme více, jak v domácích podmínkách. Avšak, aby kinaři mohli vybírat vyšší vstupné, musí nabídnout odpovídající kvalitu prostředí, sezení, klimatizaci a v neposlední řadě zvuk i obraz, který divák nebude mít doma v obýváku nikdy. A pak si za vstupenku mohou říct i kolem 300,- Kč.

A teď situace u některých českých multiplexů. Projekční plátna, zejména ta postříbřená pro polarizační 3D, postupně ztrácí svoji odrazivost. Prach, nalepený statickou elektřinou, není nanesen rovnoměrně, ale vytváří ostrovy tu lepší, tu horší, odrazivosti. Lampy v projektorech, kde je to technicky možné, se nebezpečně přetáčejí za hranici své doporučené životnosti, aby se ušetřilo. Občas někde šetří i za servis. Špatná uniformita obrazu a neseřízená konvergence tří čipů pro červenou, zelenou a modrou složku obrazu v digitálních projektorech. Okraje, třeba bílých titulků, jsou až rušivě duhové a obraz jakoby byl promítán přes umaštěné sklo projekční kabiny. To jsou nejčastější bolesti sálů některých českých multiplexů.

Když jdu na film do kina a za pár měsíců si jej pustím doma a zjistím, že obrazový zážitek mám na televizoru lepší, jak v daném kině s jedním z nejvyšších vstupných, tak je to pro daného provozovatele neomluvitelné.

Autor: Ondřej Beck