Digitální kina rostou jak houby po dešti. Přibývají instalační firmy, kupí se informace a vaše dotazy. Tlačí na vás diváci, provozovatel, majitel, distributor. Nevíte co si počít a nezávislý arbitr nikde. Zkusím vám tedy ze svých jedenáctiletých zkušeností s provozem artových kin, a čtyřech let na poli kinových digitálních technologií předat jakýsi přehled a trochu návod na to, jak při přechodu na digitální technologie v kinech postupovat.

 

DCI je co a potřebuji to vůbec? 

DCI je iniciativa hollywoodských studií, která se v roce 2002 spojila a v rámci této iniciativy začala připravovat podmínky na přechod z 35mm filmového pásu na plně digitální formát, který by tento bez kompromisu nahradil. V roce 2005 vydala tato iniciativa první seznam požadavků na postup digitalizace filmového průmyslu. Od této doby se mluví o DCI požadavcích, DCI standardu, nebo DCI specifikaci. Tyto požadavky nejsou normou jako např ISO či bývalá ČSN, i když určité části jsou normované a na normy se odkazující. DCI požadavky přesně definují postup od výroby digitální kopie, přes její zabezpečení, transport až po způsob, jakým bude odpromítána v kině. Jsou přesně nadefinované postupy a zařízení, na kterých lze digitální kopie vyrábět a promítat. Pokud jakýkoliv subjekt, který se chce nějakým způsobem podílet na digitálním řetězci dle DCI požadavků, musí tyto požadavky splnit, jinak nebude moc smět do systému vstoupit (vyrábět kopie, promítat a distribuovat digitální filmy). DCI specifikace je cca jednou ročně aktualizována, v současné době se většina aktualizací zaměřuje na zvýšení úrovně zabezpečení kino serverů (zařízení přehrávající digitální obsah spojené s projektorem a zvukovým systémem). Aktuální DCI specifikace je označena jako verze 1.2. a je k nalezení na webové adrese: http://www.dcimovies.com/. V nejbližší době by mělo Ministerstvo kultury specifikaci oficiálně přeložit do češtiny.

Pokud tedy mluvíme o digitalizaci kin, mluvíme o digitalizaci dle DCI požadavků, neboli D-Cinema. Pokud kino nesplňuje DCI požadavky (např. projektor nebo server nesplňující DCI požadavky, kino nemá šestikanálový zvuk a pod) jedná se o tzv E-Cinema. Kino vybavené technologií E-Cinema nebude od distributora dostávat digitální kopie DCI standardu. S tímto vybavením může hrát alternativní obsah (různé dokumenty, amatérskou tvorbu, filmy uvolněné pro veřejné projekce, různé online přenosy). Tedy veškerý obsah, který není v DCI řetězci.

Je tedy jasné, že E-Cinema je pouze předstupeň k D-Cinema. Proto tento článek bude pojednávat pouze o D-Cinema systémech. O E-Cinema píše například Ondřej Beck v článku o digitálních letních kinech.

 

Co dělat ještě před oslovením dodavatelů technologií? 

Je třeba si dobře rozvážit co od digitálních projekcí očekáváme. Samotná digitální projekce je pouhý technologický následovatel 35mm technologie. Není to něco co by změnilo fungování kina. Stále se promítají pohybující se a ozvučené obrázky na plátno. Pouze technologie je jiná. Největším přínosem digitální technologie je při plné digitalizaci (všechna kina jsou digitální, není nutnost vyrábět 35mm kopie) pro distributora (producenta), který bude šetřit na výrobě kopií, neboť výroba digitální kopie je nesrovnatelně levnější (až 8krát), než výroba 35mm kopie. Pro kinaře a diváka je výhod méně, ale i přesto jsou důležité. Největší výhoda pro diváky je stálost kopie. Kopie se neničí, je stále stejně kvalitní. Obraz je maximálně stabilní, čistý, nechvějí se titulky, zvuk nekolísá. I po tisící projekci by tato měla být stále stejně kvalitní, což je v dnešních kinech, kdy distributoři dodávají často již velmi ohrané kopie i na premiéry obrovským přínosem. Kladem pro provozovatele kin je jednodušší manipulace (digitální kopie se přepravuje na přenosných hard discích HDD, známých z osobních počítačů, ve speciálních nerozbitných boxech), levnější přeposílání kopie do dalších kin nebo zpět distributorovi, a v neposlední řadě je to i výrazně jednodušší příprava kopie a vlastní promítání, na které není potřeba promítačský průkaz, takže ho může provádět i zaškolený laik.

Dalším, dle mého názoru trošku přeceňovaným kladem je dostupnost kopií i pro malá kina v atraktivních (premiérových) termínech. Teoreticky je možné udělat premiéru filmu v digitální podobě v jeden den ve všech digitálních kinech. Zde ale přichází na scénu distributor, který na tuto věc můžeme mít jiný názor a uplatňovat svojí distribuční politiku, kdy nebude chtít premiérovat v malém kině ve spádové oblasti multiplexu, neboť multiplex bude hrát za výrazně vyšší vstupné. Jedno vyjádření ohledně tohoto aspektu si můžete přečíst např. ZDE.

Zatím tedy nevíme přesně, jak toto bude vypadat, ale i kdyby distributor nějakým způsobem zasáhl, určitě se kopie dostanou do menších kin dříve než v současné době.

Zatím tedy těch kladů digitální technologie není zase tolik, abychom investovali cca 2.5 milionu. Kde jsou tedy ty výhody, které tlačí digitalizaci do popředí zájmů hollywoodských studií?

 

3D stereoskopické projekce 

Ano, technologie stará 60 let prožívá svůj obrovský comeback. Zatím jsme měli možnost trojrozměrné filmy vidět pouze  ve 3D kině tzv. IMAXu, kde je na obrovské plátno promítán film a pomocí polarizačních brýlí je zde vytvářen prostorový 3D efekt. Digitální technologie umožňuje vytvořit pomocí  projektoru DCI standardu lokální "IMAX" v každém kině. Veškerý boom 3D digitálních filmů začal velmi zvláštně. Natočením několika koncertů americké teen zpěvačky Sarah Montana a uvedení ve 3D. Během několika týdnů, se z této neznáme hvězdičky stala americká superstar a samotný film vydělal několikanásobné tolik, co stála jeho výroba. V tu chvíli producenti pochopili, že zde je síla digitální technologie a že 3D začne hýbat filmovým průmyslem. V této chvíli je ve výrobě nebo v plánech producentů cca jeden 3D digitální film měsíčně, až do roku 2012. Z toho je jasné, že filmový trh tomuto fenoménu věří, a že se nejedná jen o sezónní výstřelek, který po roce utichne.

A zde je tedy na čase první rozhodování, zda jsme kino, které využije 3D projekce. Máme dostatek mladých diváků (3D je převážně určeno pro ně). Chce se tomuto odvětví filmu věnovat? (zatím se neočekává větší podíl artových filmů ve 3D). 3D technologie zatím míří víceméně do sektoru zábavy. Většina titulů ve výrobě jsou animované filmy, remaky starších úspěšných animovaných filmů, horory. Dále jsou k dispozici 3D dokumenty (podobné IMAXovým titulům), zde už je třeba zajímavá možnost nabízet dokumenty jako vzdělávací programy pro školy.

Musíte se tedy rozhodnout, zda 3D ano či ne. Výhodou je, že všechny 3D systémy se dají instalovat ex-post samotné instalaci digitálního kina. Ale v každém případě je třeba být na toto připraveni a v požadavcích na dodavatele již požadovat nacenění, popřípadě informace o způsobu pozdější doinstalace. O samotném 3D technologii vyjde samostatný článek v nejbližší době.

 

Mám zvuk odpovídající DCI požadavkům?

Zde je třeba kontaktovat svojí servisní firmu a pokud nevíme, tak se necháme informovat o tom, jaký zvukový systém máte. Popřípadě si nechat na toto vystavit závazné potvrzení (bude potřeba při žádosti na Fondu pro rozvoj české kinematografie, tedy pokud zde budete žádat). DCI požadavky stanovují zvuk minimálně ve formátu 5.1 (6 samostatných zvukových kanálů). V požadavcích jsou definovány přesné parametry. Digitální kino splňuje požadavky DCI pouze tehdy, pokud všechny jeho komponenty, zvuk + obraz DCI splňují. Tudíž pokud zvuk požadavky nesplňuje, bude třeba investovat i do zvukového řetězce. V dalších finančních rozvahách již počítáme s tím, že máte kino se splňujícím zvukovým systémem, přichystané pro zapojení digitálního zvukového výstupu z kinoserveru.

 

Čím je  35mm projektor nahrazen? Z čeho se promítá? Obrazový řetězec. 

35mm projektor je nahrazen digitálním kinoprojektorem. Je to obdoba videoprojektorů, které znáte z kina na odbavování alternativního obsahu, reklamy a podobné, nebo z různých prezentací z PC na přenosné plátno například při různých konferencích. Projektory používají DLP čipy (zařízení, které zobrazuje vlastní film a při průchodu nebo odrazu světla je pak promítán obraz na plátno) firmy Texas Instruments. Projektor Sony používá svůj vlastní čip SXRD. V současné době jsou ve stádiu rozpracovanosti další technologie čipů. DCI požadavky zatím splňuji pouze projektory firem Barco (klon Barca Kinoton),Christie, NEC a Sony. Kromě Sony projektoru poskytují všechny projektory rozlišeni 2K tedy 2048 x 1080 bodu. To je vlastní rozlišení samotného čipu a určuje kolik bodů (pixelů) se "vejde" na jeden řádek a sloupec. Projektor Sony je jediný komerčně dostupný projektor s rozlišením 4K, tedy 2096x2160 bodu. Projektory Barco, Christie a NEC pracují na stejném DLP čipu, mají tedy velmi podobné parametry. Liší se většinou pouze ovládacím systémem a modely, kterých bývá více a to zejména výkonově rozdělené pro větší a menší kina. Všechny tyto projektory používají xenonové lampy, takže výkon, který v současné době používáte u 35mm projektorů bude minimálně stejně veliký. Pro 3D projekce je požadavek na výrazně vyšší světelný tok, tudíž projektor bývá naddimezován na větší výkon.

Projektor Sony s rozlišením 4K je v tuto chvíli to nejmodernější co digitální projektory nabízí. Ačkoli DCI požadavky uvádějí jako ekvivalent 35mm pásu a tedy dostačující rozlišení 2K, je velmi pravděpodobně že rozlišení 4K bude během několika let standardem. Zatím není pro 4K projektory velký počet filmů v tomto rozlišení (projektor samozřejmě umí promítat filmy i v rozlišení 2K), ale tím, že veškerý "mastering"  a post-produkční práce jsou prováděny ve 4K, je toto pouze otázkou času a dostatku 4K projektorů v kinech (v ČR již byl představen 4K obsah a to ukázka z filmu Tobruk, kdy společnost Cinepost zmasterovala cca 4minuty filmu do 4K a převedla tuto ukázku v rámci prezentace 4K technologie Sony v kině Světozor).

 

 

Kam mám film vložit? Cinemaserver, kinoserver.

Film se u digitálního kina přehrává v tzv. cinemaserveru, možná již česky kinoserveru. Je to zařízení, které funguje jako multimediální počítač, ale s tím rozdílem že komponenty jsou dimenzovány pro profesionální použití. Operačním systémem bývá většinou Linux, nebo některý z jeho klonů. Kinoserver obsahuje vlastní přehrávací jednotku, úložiště dat (filmů), 3D jednotku, zařízení pro připojení periférii, záložní zdroj. Toto je buď integrováno do jednoho boxu, nebo je řešeno samostatně a celé zařízení, nebo skupina zařízení je umístěna v "noze" projektoru. Většina projektorů má LCD dotykový display, kterým se dá celý projektor se serverem ovládat. Dále bývá standardní součástí notebook s ovládacím softwarem, pomocí kterého lze také celý projektor ovládat.

Samotný film je zatím distribuován na přenosných hard discích (HDD, znáte z PC) ve speciálních nerozbitných boxech. Ve USA již funguje distribuce filmů přes satelit nebo internet.

Přenosný HDD se pomocí USB konektoru propojí s kinoserverem a film se z HDD zkopíruje do kinoserveru. Je to obdoba zkopírováni souboru z diskety do PC. Některé kinoservery mají speciální "šachty" do kterých se HDD zasune a může proběhnout kopírování. Pokud film není zašifrován (reklama, ukázky, trailery, alternativní obsah), jde již pomocí LCD dotykového obrazovky rovnou přehrát. Pokud je film šifrován (většina distribučních filmů) je třeba do kinoserveru zavést tzv KDM (Key Delivery Message), neboli klíč. Jde o počítačový soubor, který obdržíte od distributora a bez kterého je film nepřehratelný. Klíč se buď zavede tak, že je na přenosné medium (HDD, flash disk) např.  z mailu zkopírován a nahrán do kinoserveru jako film. Nebo je zde možnost nahrání "online" speciálním programem, kterým jde kinoserver ovládat na dálku (toto je určeno pro servisní firmu, nebo např. pro pracovníka co má na starosti více kinoserverů a nemusí je tak fyzicky objíždět a vše potřebné může nestavit z kanceláře, stačí pouze připojení k internetu). Po nahrání klíče i filmu se klíč s filmem v kinoserveru spáruje, a pokud je vše v pořádku, je film přehratelný. V samotném klíči může být definováno, jakým způsobem může kino film promítat.  Toto může být omezeno datumem, počtem projekcí, nebo třeba i přesnou hodinou, kdy půjde film spustit. Zatím nejčastější způsob je nadefinovaní od kdy, do kdy se film v kině hraje.

 

Jak tedy probíhá samotná projekce a příprava na ní?

Film na HDD přijde poštou do kina, pověřená osoba obsah překopíruje do kinoserveru. Dále do kinoserveru zkopíruje klíč, obdržený mailem, nebo přiložený na HDD. Klíč je přesně definován jen pro daný kinoserver a projektor, tudíž i ztráta klíče i filmu nevede k dešifrování obsahu na disku, tedy k ukradení vlastního filmu. V kinoserveru se spáruje klíč a film. Dále promítač (nebo jiná pověřená osoba) připraví ukázky, trailery, reklamu, předfilmy. Tyto opět zkopíruje do kinoserveru a vytvoří z nich tzv. playlist. Tedy jakýsi seznam toho, jak půjdou za sebou. Může do playlistu přidat i samotný hlavní film. Když má takto hotový playlist, stačí už jen v čas projekce zapnout projektor a server, označit daný playlist a zmáčknout start, nebo play tlačítko, a celý playlist se přehraje. Playlisty můžeme mít různé pro různé dny v týdny, pro různé druhy projekcí. Většina systémů digitálního kina umí, nebo se dá přikoupit zařízení na automatiku. Tedy centrální ovládání kinového provozu. Od roztažení opon, po zhasnutí světel a doražení dveří, na konci projekce zatažení opony, a rozsvícení světel v sále. Tento systém se pak definuje rovnou z kinoserveru a přesně navazuje třeba na námi zvolený playlist. V multiplexech nemusí každý sál obsahovat kinoserver s úložištěm, ale na celý multiplex je pouze jedno centrální úložiště propojené s každým kinoserverem a provoz se dá nadefinovat na celý multiplex najednou včetně všech automatizací. 

Film na HDD je možné okamžitě po zkopírování do kinoserveru poslat do dalšího kina. Tím se dá v dostatečném předstihu pomocí jedné kopie naprogramovat třeba všechna kina v ČR.

 

Jak je film zabezpečen proti pirátství? 

Digitální film na HDD je velmi silně šifrován. K poslednímu dešifrování dochází až před samotným čipem, tudíž nelze do cesty "vnořit" zařízení, které by signál zaznamenalo. Samotné dešifrování, není v reálném čase možné. Klíče k filmu jsou nadefinovány přesně na jediné sériové číslo daného serveru a projektoru, tudíž ani ztráta filmu a klíče nepovede k "ukradení" filmu. Digitální projekce má další výhodou a tou je umístění wattermark, neboli vodoznaku do promítaného filmu. Tento je umístěn pouze do některých snímků a není pouhým okem vidět, ale při zkoumání záznamu je k nalezení a v něm je přesně zapsáno kdy a v jakém kině byl pořízen záznam. Vodoznak umísťuje do filmu každý kinoserveru splňující DCI požadavky.

 

Připojím do systému další video zařízení jako DVD, VHS, BETA? 

Většina DCI projektorů umožňuje obrazový vstup pouze z kinoserveru a pak nabízí vstup DVI. Některé kinoservery umožňují i jiné formáty. V každém případě existuje dostatek technologií  jakými periferie do projektoru připojit. Nebývají ale vždy standardně nabízeny, tudíž se na ně ptejte až budete oslovovat dodavatele technologie.

 

Jsou nějaké speciální požadavky na instalaci v promítací kabině? 

Optimální umístění projektoru je na osu plátna. O tom o jakou vzdálenost je možné mít projektor mimo osu se informujte u dodavatele, neboť je to u každého projektor jiné. Tak jako tak budete potřebovat odtah vzduchu, analogický s 35mm projektorem, neboť digitální projektory používají prakticky shodné xenonové lampy, které je třeba chladit. Projektory s výkonými lampami nadělají docela hluk, tudíž je třeba přemýšlet o vhodném odtlumení kabiny od vlastního sálu, pokud již toto nemáte vyřešeno. Většina projektorů potřebuje 380V elektrickou přípojku. Příkony zjišťujte opět u dodavatele technologie. Všechny digitální zařízení jsou velmi citlivé na správné uzemnění. Pokud děláte novou kabinu, je třeba na kvalitní a separátní uzemnění myslet. V případě rekonstrukce staré kabiny je třeba se poradit s odborníky a potencionální problém řešit např. oddělovacím transformátory a pod.

 

Jaké jsou provozní náklady, kolik stojí lampy? 

Digitální projektory používají podobné xenonové lampy jako klasické projektory. Jsou ekvivalentní jak cenou, tak počtem hodin, které nasvítí. Tím že veškeré vybavení bude nové a v záruce, minimálně po dobu záruky nebudou náklady na servis takřka žádné. Pokud si vše, jako kopírování filmů a přípravy playlistů budete dělat sami (je možné si toto objednat u firmy), jsou servisní náklady minimální. Určitě se informujte u dodavatelských firem o cenách servisu, termínech pravidelných kontrol a dodání náhradních dílů. Doporučujeme na servis sjednat písemnou smlouvu s přesně definovanými termíny a cenami.

 

Technologické garance 

Firma, která vám technologii nainstaluje garantuje, že splňuje DCI požadavky. Také s vámi vyplní a potvrdí formulář, který obdržíte od distributorů a který se posílá hollywoodským studiím, kteří vaši technologii schválí a povolí distributorovi vám dodávat digitální kopie. Tento proces může trvat i více jak měsíc, takže zkuste podklady poslat v předstihu. Pokud dojde ke změně DCI požadavků ze strany DCI, mělo by dojít  k bezplatné úpravě zařízení. I na toto se dodavatelů ptejte. Technologická garance by měla trvat cca 7 let, tudíž po tuto dobu by nemělo dojít k takové změně technologie, že byste nemohli bez nákupu nového zařízení digitální filmy promítat. 

 

Distribuční kopie, je jich dost? Kdy budou stejně početné jako 35mm kopie? Kdy se přestanou vyrábět 35mm kopie? 

Přelom roku 2008 a 2009 byl pro výrobu digitálních kopií v ČR zlomový. Do kin se dostal první distribuční digitální 3D film (Cesta na Měsíc), zdigitalizoval první řetězec multiplexů Cinema City. V provozu jsou další dvě DCI kina a pracuje se na dalších. Takže distributoři již vědí, že se filmy mají kde hrát a začínají digitální kopie dodávat. Je zde možnost digitálního alternativního obsahu. Předpokládám, že během půl roku budou všechny "velké" filmy zároveň v digitálním formátu. Do roku a půl bych odhadl dobu, kdy každý film na 35mm pásu bude mít svůj digitální ekvivalent. 3D digitální filmy budou pravděpodobně zastoupeny nejvíce.

A kdy se přestanou vyrábět 35mm kopie? Minulý rok na jaře bylo zastavení výroby 35mm kopií v Anglii odhadováno na 5 let. Anglie má sice jednu z největších digitálních sítí v Evropě, ale myslím, že se od tohoto data nemusíme ani v ČR moc vzdálit, neboť rychlost nástupu digitální technologie do kin je po prvotní "pomalosti" opravdu rychlý. Nejde o to, že by z kina zmizely 35mm stroje a nebyly žádné filmy, ale výroba nových bude směřována na digitální kopie a 35mm se bude dělat méně a méně a tak se jejich dostupnost bude snižovat. 

 

Kolik mě to bude stát a kde na to vezmu? 

Průměrná instalace (bez zvukového řetězce a bez 3D systému) se pohybuje od 2-2,4 milionu korun. 3D řešení pro 300 sedadel vychází okolo 900.000,-Kč. Pro menší sály jsou ceny projektorů příznivější a mohou se pohybovat i okolo 1,600.000,-Kč. To jsou částky, které si málokteré kino může vydělat ze svého provozu, ale přesto stojí za to o této investici uvažovat již dnes. Výše uvedené přínosy digitálního kina (3D, alternativní obsah) mohou přinést finance, které pomohou investici financovat. Také pokud by se podařilo do kina dostat v lepším termínu premiérové tituly, je šance utržit peníze "navíc". Zatím se však většina kinařů, obrací k Ministerstvu kultury a jeho Státnímu fondu pro rozvoj české kinematografie. Ministerstvo kultury má před dokončením Národní strategii digitalizace na jejímž základě Fond vypíše podmínky udělování podpory. Toto vše by se mohlo odehrát do konce února 2009. Fond poskytuje sice maximálně 50% celkové částky, ale i to je pro některá kina dobrá pobídka ke snaze o získání druhých 50%. Kina v majetku měst a městských částí nebo rovnou městem provozované se většinou snaží obrátit na svého majitele, aby dodal zbývajících 50%. Leckde s úspěchem. Další finance se dají shánět na krajích, nebo ze strukturálních fondů EU (o financování ze strukturálních fondů EU přineseme další článek).

Většina dodavatelských firem nabízí rovnou finanční produkty, nebo má finančního partnera, který vám je může poskytnout. Většinou půjde o leasing, nebo různé úvěrové produkty. Nabídky jsou kupodivu velmi precizní a většinou výhodnější, než pokud byste si chtěli zjednávat takovýto produkt sami. Pokud předpokládáte, že nebudete mít problém se splácením, je toto velmi výhodná forma financování.

 

Takže jak v pár bodech vybrat a na co si dát pozor?

1/ nechte si udělat nabídku od všech firem na českém trhu, které digitální kino nabízí, není jich tolik

2/ rozmyslete si předem co od digitálního kina očekáváte a jaký pro vás bude mít přínos

3/ veškeré materiály a dotazy na dodavatelské firmy řešte mailem nebo písemně, ať máte dostatek podkladů k rozhodování a ne pouze to co jste zaslechli

4/ nechte si projektor předvést, většina dodavatelů objíždí republiku se svojí technologií na tzv. Roadshow

5/ ptejte si distributorů na digitální obsah a na schvalovací proces

6/  nebojte se na vše několikrát zeptat, pokud máte pocit že s vámi dodavatel nejedná na rovinu, komunikujte písemně

7/ choďte na všechny prezentace, ať máte co největší přehled o dostupných technologiích

8/ zkuste najít na internetu co nejvíce informací, používejte diskusní fóra (třeba to naše je pro vás přímo určeno)

9/ jděte se podívat do již hotového digitálního kina jak na 2D tak na 3D filmy

10/ zkuste si naplánovat co všechno byste mohli po zdigitalizování divákům nabídnout

 

Takže tím bychom mohli tento obšírný článek zakončit. Pokud vám přijde něco nejasné, nebo najdete nějaké chyby, popište vše do komentářů a článek upřesníme nebo opravíme. V nejbližší době vyjde srovnávací článek o 3D systémech a pak článek s technologickým popisem přímých přenosů opery z MET.