Před necelými třemi týdny jsem pro náš e-zin připravil anketu, která měla za cíl alespoň trošku zmapovat chození diváků do českých kin po protiepidemických opatřeních z března až května letošního roku. V pátek z hodiny na hodinu ale Krajská hygienická správa Moravskoslezského kraje zpřísnila opatření kvůli několika ohniskům nákazy. Tudíž v okamžiku oznámení jsem anketu po asi 16 dnech ukončil. Klikněte na číst dál a dozvíte se výsledky...

O podobné anketě jsem přemýšlel krátce po znovuotevření kin zmíněného 11. května. Všichni jsme věděli, že pro masivnější návrat do kin bude potřeba silnější filmový titul. Oči distributorů i provozovatelů kin se upíraly k českému filmu Bourák. Ten přišel do kin přesně měsíc po znovuotevření, 11. června. Návštěvnost byla zhruba čtvrtinová až pětinová oproti očekávání. Vliv ale mohly mít veskrze negativní recenze, které Bourák měl. Proto jsem s naší anketou počkal ještě na uvedení filmu 3Bobule.

3Bobule měly mít původní premiéru v den, kdy na příkaz vlády byla zavřena všechna kina v ČR, tedy 12. března. Kinaři hlásili, kolik v předprodejích měli vyprodaných sálů, takže jsme zhruba věděli potenciál tohoto titulu těsně před Covidem-19. První víkend posunuté premiéry 3Bobulí od 25. června dorazilo do kin jen na 33 tisíc diváků, tedy odhadem jen 40-50% vrácených předprodejí v březnu. Co se přihodilo, že zhruba polovina diváků, co už měla v březnu zaplacené vstupné, nyní do kin nechtěla? Přišel čas spustit naší anketu…

Nezávisle na našem e-zinu realizoval velmi podobnou anketu portál Kinomaniak.cz a to už po premiéře filmu Bourák. Výsledky po cca dvoutýdenním hlasování naleznete zde… A je zajímavé je s těmi našimi porovnávat. V každém případě obě ankety běžely výhradně v internetovém prostředí. Byly sdíleny na sociálních sítích a webových stránkách některých kin. Nezahrnují názory potencionálních diváků, kteří vůbec nepoužívají internet. Navíc běžely v řádech týdnů a žádná ani zdaleka nepřesáhla počet 1000 respondentů, abychom mohli hovořit o nějaké statistické váze. Můžeme hovořit pouze o informativním charakteru, ale v základních výsledcích se zhruba potkáváme se zjištěnými skutečnostmi například provozovatelů některých řetězců multiplexů.

Na naší anketu odpovídalo celkem 225 respondentů. Začneme od poslední otázky, z jakého kraje jednotliví respondenti byli. Nejvíce, celkem 45,3%, jich bylo právě z Moravskoslezského kraje. Proto jsem anketu ukončil v pátek, 17. 7., po vyhlášení zpřísňujících protipandemických opatření pro tento kraj, neboť výsledky by mohly být touto situací zkreslené. Respektive, na situaci, kdy se zpřísní opatření v některém regionu a s ním se i omezí návštěvnost kin (opět vynechávání lichých řad, jedno místo prázdné mezi diváky, co k sobě nepatří, zákaz občerstvení na sále a povinnost mít po celou dobu představení nasazenou roušku), by měla být samostatná anketa pro daný region mapující změnu chování potencionálních diváků.

Druhým nejzastoupenějším krajem byl Královehradecký s 20,4%. Na třetím místě Zlínský s 10,7% a na čtvrtém hlavní město Praha s 9,8% respondentů. Další kraje už byly zastoupeny pouze jednotkami respondentů.

A co jsme se dozvěděli?

První otázka zněla “Chodil(a) jste před karanténou do kin?”. Pravidelných diváků jsme zaznamenali 18,2%. Těch, co chodili asi jednou měsíčně, 25,8%. A příležitostných diváků bylo 42,2%. Zbytek chodil jen zcela výjimečně nebo vůbec.

Trochu to vezmu na přeskáčku, protože třetí otázka se ptala na chození do kin po jejich znovuotevření. Můžeme zde vysledovat posun chování diváků, jak se v průběhu karantény změnil.

Pokud můžeme u ankety našich rozměrů vůbec hovořit o statistické chybě, tak 15,1% diváků, co vyrazili do kin po jejich znovuotevření už několikrát, dle mého názoru odpovídá těm 18,2% pravidelných diváků, co si život bez kina neumí představit a do kin se tak velice rychle vrátili. A to bez ohledu na omezenou nabídku filmových titulů. 17,8% respondentů byla od 11. května v kině zatím jen jednou.

Novou skupinou, která nám tvoří celkem přes 11%, jsou diváci, kteří se nyní do kina bojí, že se zde mohou nakazit koronavirem. 8% se v tuto chvíli bojí do kin úplně. 3,1% by rádi přišli alespoň do letního kina, kde mohou být větší společenské rozestupy a proudící čerstvý vzduch snižuje pravděpodobnost potenciální nákazy. K této skupině pak můžeme připočítat i 5,8% respondentů, kteří zatím nechtějí chodit do kin kvůli nutnosti mít po celou dobu představení nasazenou roušku. Tohle platí pro kraje, kde toto nařízení stále platí. V době běhu naší ankety to byly okresy s ohnisky pandemie, Karviná a Frýdek - Místek, a preventivně pak celé hlavní město Praha.

Pak tu máme dle mého názoru dva pozitivní výsledky. První je ta skupina diváků, která se rozhodla přejít k předplaceným VoD službám a kabelovým televizím a do kin už nechodit. V naší anketě tak odpovědělo pouze 4,9% respondentů. To je ve srovnání s anketou na portálu Kinomaniak.cz zcela odlišné číslo možná dané i tím, že Kinomaniak je úzce propojen s portálem Filmtoro.cz zaměřující se právě na diváky VoD a SVoD platforem. V anketě na Kinomaniak odpověděla více jak polovina respondentů, že namísto klasického kina budou nyní filmy sledovat už výhradně doma. Dalším, dle mého názoru, pozitivem je 39,6% respondentů, které ještě do kin nepřilákal žádný atraktivní titul. Zde je ten potenciál diváků, kteří přijdou, až se obnoví distribuce áčkových hollywoodských titulů, tedy v nejbližší době Tenet Christophera Nolana nebo Mulan ze Studia Disney.

Pozitivně v naší anketě dopadla také otázka těch diváků, kterým se bohužel zhoršila natolik ekonomická situace, že nemají na jakékoliv kulturní vyžití. V anketě Kinomaniaku tak odpovědělo 15% respondentů, v naší pouze 3,6% respondentů.

Jako poslední bych probral otázku č. 2, která měla za úkol zjistit chování filmového diváka během karantény a nouzového stavu, kdy byla povinně všechna kina zavřená. Zároveň šlo o jedinou otázku, kde diváci mohli zatrhnout více odpovědí současně.

Nejčastější odpovědí bylo sledování běžného televizního vysílání (55,1%) a nebo využívání vlastní sbírky filmů na DVD, BD nebo multimediálních souborech (41,8%). V naší anketě jsme se přímo neptali na sledování pirátských kopií stažených z internetu, ale případné nelegální nahrávky byly víceméně zahrnuty do této odpovědi.

Velmi zajímavé jsou další tři skupiny, které se dostávaly k audiovizuálnímu obsahu legální cestou. 37,8 % si přímo předplatili některou ze streamovacích služeb, ať šlo o nadnárodní, jako Netflix, HBO.GO, Apple TV+, Amazon nebo i lokální, Aerovod, DaFilms, či placené sekce Voyo TV Nova nebo iPrima stejnojmenné TV stanice. 4,9 % si předplatili kabelovou, satelitní nebo IP televizi a necelá polovina z nich využívala i VoD půjčovnu svého daného operátora.

Pouze 8,9% diváků uvedlo, že za doby karantény navštívilo dvě virtuální kina založená na podporu skutečných kin, tedy projekty Moje kino live a Vaše kino. Možná zpráva pro případné uzavření větší části kin v případě další vlny pandemie. Diváci chtějí být doma pány svého času, takže na podporu kin by mohla vzniknout spíše klasická VoD streamovací služba, kde část poplatků by se odváděla určitému kinu, které by si zvolil sám zákazník jako své oblíbené, jež by tak chtěl podpořit.

Podle předpovědi velké části odborné veřejnosti se příliš nechytla autokina. Ta sice v době, kdy platil zákaz na jakékoliv jiné kulturní akce, zaznamenala jednorázový boom, ale v naší anketě z 225 respondentů odpověděli jen 3, že v autokině během karantény byli, tedy jen 1,3%.

- - -

Jak jsem už napsal výše, naše anketa nakonec vyšla docela pozitivně. Můžeme z ní odhadovat, proč se ihned nevrátili všichni diváci zpět do kin, ale jak se budou objevovat atraktivní hollywoodské tituly, tak se začnou postupně vracet. Záleží jen, jak se bude dál vyvíjet pandemická situace s Covidem-19. Určitá opatření minimálně v podobě povinnosti nošení roušek ve veřejných prostorách a veřejných dopravních prostředcích zde budou do okamžiku, kdy by koronavirus prokazatelně zmizel nebo se podařilo proočkovat velkou část rizikových skupin obyvatelstva. Situaci můžeme srovnávat pouze s pandemií Španělské chřipky před 100 lety. Ta odezněla až po dvou letech. Celý svět zatěžovala od konce I. sv. války v roce 1918 až do roku 1920.

Autor: Ondřej Beck